Zdravím!
pamatujete si mě? doufám, že ano. Aspoň trošku. Stručně. Věc se má tak, že jsem si poležela v nemocnici a dál bych to nerozebírala.
Nicméně, snad se mi podaří dvoutýdenní přestávku dohnat - postupně, neb nějaký čas ještě musím rekonvalescentovat (existuje vůbec tenhle patvar slova?).
Ale abyste neřekli, tak podám report o nemocničním stravování, protože zrovna o téhle kapitole se vedou nepříliš lichotivé polemiky.
V podolské nemocnici to nebylo nejhorší (pokud tedy nepočítám 2 dny bez jídla a 2 kg dole - nicméně dietní režim je režim a ten se musí dodržet).
Co se týká snídaní, v podstatě se dokola střídalo bílé pečivo, ovocný jam, máslo a sýr nebo gervais - úplně v pohodě. Budiž k dobru, že másílko bylo czech made a jam s vysokým podílem ovoce (ano i ve svém oblblém stavu jsem tohle zkoumala).
Další variací byl vanilkový puding se šlehačkou, balík piškotů.
K obědu většinou dietní verze nějakého masa (kuřecí sekaná), příloha brambory nebo těstoviny (brambory dokonce s máslem a pažitkou!), kousek zeleniny. Jsem skromná, nebylo to vůbec špatné (až na vzhled a doufám, že za to nemůže pozůstatek narkózy). Servírováno v perfektní skleněném pekáči z dob revoluce. :)
A málem bych zapomněla na polévky - kromě vývaru s vločkami a mrkví, který byl dobře ochucený i silný (žádný masox) třeba variace na boršč s rýží - dá sa.
Večeře se odehrávaly v podobném duchu jako snídaně - pečivo, jogurt/sýr, máslo, ovoce.
No samozřejmě jsem se těšila domů, ale jídlo v nemocnici prostě nebyl žádný průšvih - nicméně s přítelem společně (instruovala jsem z postele) jsme doma v vzápětí připravili něco na zub pro návštěvy. :)
Pečený cheesecake se sladkými citronovými plátky
Ps: abych nezapomněla - před nemocnicí jsme znovu testovali Creperii aux clochettes - přidala jsem další dvě fotky.
Tak a jelikož jsem vyčerpána, jdu si hodit šlofíka a třeba zase zítra..
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za každou reakci. :)