sobota 12. dubna 2014

Jak jsme jedli Paříž a jiné žabožroutské postřehy..

Pokud už nadpis čte nějaký francouzský občan, či frankofil, předem se mu omlouvám.

Francii jako takovou mám ráda, Paříž jsem si tentokrát přímo zamilovala a nemůžu se dočkat, až se tam vrátím.


Náš výlet trval 5 dní a vyráželi jsme začátkem dubna, pro poznávací cestu jsme si vybrali CK ABC Tours a nemohli jsme zvolit lépe (zdravím průvodce Lukáše!).
Primárně cesta nebyla plánovaná za jídlem, ale i to je nedílnou součástí každé kultury, počasí se zdálo proměnlivé, ale ať obloha vypadala hrozivě jak chtěla, nezapršelo.
Zkrátka ideální dovolená..

Na úvod se podívejte na jarní Paříž v rozkvětu. :)

Začali jsme klasika Eifelovkou v 8 a.m...






Vojenská škola..



Invalidovna a muzeum vojenství..


Sorbonne..



Notre Dame..



Lucemburské zahrady..





a první náročný den zakončili v Latinské čtvrti v tomto bistru..






























Maličká restaurace s kapacitou asi 30 lidí, správně namačkané stolečky, čisto a na výběr z klasického jídelního lístku nebo dvou variant menu za jednotnou cenu (Menu á 10€  ou (nebo) 16€) - které zahrnovalo 3 chody - předkrm, hlavní jídlo a dezert (l´Entrée / l´ Hors-d´oeuvre ; un plat; un dessert). Od každého chodu jsme si mohli sami nakombinovat z 6-10 položek dle vlastní chuti.

V Latinské čtvrti se takových bister nachází mnoho a jejich nabídka se mění - obecně tam, kde měli šneky, neměli mušle a naopak, ale není to pravidlem.








Menu 1:


1) la soupe aux oignons - cibulačka



Silný vývar, opečený chleba gratinovaný se sýrem (hodně sýra!) přímo v polévce - C´est super! Kdo ochutná tuhle polévku ve Francii, s českou břečkou z restaurací se nesmíří..


2) le boeuf aux bourgignon avec les pommes de terre jeunes (Burgundské hovězí ragú s mladými bramborami)



Pomalu dušené, předem naložené hovězí na víně a zelenině, pokud máte rádi maso, tak kromě kohouta na víně je tohle skoro povinná volba.


3) Mousse au chocolat





Tak nějak roztomile se mi líbí i omlácené nádobí :D .. ne nejsem divná, jen se při vzpomínce na čokoládově čokoládovou pěnu usmívám. Hutná akorát, s kousíčky hořkých křupinek, rozhodně ,,domácí" výroba.. 


Menu 2:


1) les escargots avec persil et beurre (šneci s petrželí a máslem)






Co Vám mám říct - jsou to trochu ,,sviňky" klouzavé (hlavně když šnek z posmrtného šoku nejde vymotat) a chutnají máslově gumově (6 na porci, příplatek +3 €). Tady to prostě vyhrávají žabí stehýnka..


2) le poulet avec sauce à la crème de champignon et les frites (kuře se smetanovou žampionovou omáčkou a hranolky)




Tady jsem se svou horlivou francouzštinou sekla a místo jehněčího (d´agneau) jsem objednala kuře (du poulet) - špatné to nebylo a porce slušná :)


3)  Crème brûlée


Přiznávám, že nejlákavější je to prolomení karamelové krustičky, samotný krém (custard), jehož základem je smetana s cukrem a žloutky (tedy ne puding!) už jen takový dodatek..


A co les boissons? (nápoje)





Já se držela l´eau minérale a přítel zkusil místní pivo (jehož značku si pardonnez-moi, nepamatuju). Pití je zvlášť - cena 2,50€ /0,5l minerálka ve skle a 3,20€ pivo třetinka.


Le couvert

Samotnou kapitolou je couvert (kuvér) - pokud si nechcete trhnout ostudu, zkontrolujte si, zda je započítaný v celkové ceně (le compte - Est-ce que je demande pour le compte? - Mohu požádat o účet? ). 
Pokud ne, sluší se nechat 2-3 eura navíc ke spropitnému.
U nás byly 2 košíčky pečiva, v přepočtu cca 1 celá bageta za 0,80 € + naprostá samozřejmost pečivo doplnit, jakmile Vám dojde. 
To je snad fér...


Účet činil něco málo přes 30 Euro, a my se vydali ještě pro svačinku na další den do Monoprix, což je obdoba supermarketu, kterou najdete v centru téměř všude..



Kdyby se u nás prodával plátkový kozí sýr (la chèvre - koza), byla bych přešťastná, protože tento značky Soignon neměl chybu a kupovali jsme ho opakovaně. 
Gervais (modrá krabička) bylo krásně smetanové a k lahvince nemusím nic dodávat - snad jen, že při koupi vína v obchodech hledejte na obalu značku ,,pitelnosti" (a to není vtip, u vín kategorie kolem 5 € si tím ušetříte bolení hlavy). Ráda bych Vám ji předhodila, ale nepodařilo se mi dohledat. Zkuste se tedy ptát.. když už nikoho, tak aspoň Vašeho průvodce.

Jo a držte se sedmiček - u litrovek a vyššího obsahu se totiž musí počítat předem s ,,kvalitou" původní suroviny a takovou vzpomínku na francouzská vína si domů vážně dovézt nechcete.



Další dny jsme pokračovali ve Versailles..








Po opuštění zámku a zahrad jsme jen skočili na čerstvé a ty nejkřupavější bagety s lososem a speciální gurmande hořčicí do typu rychlého občerstvení Class Croute - vedle natřískaného a všude stejného mekáče, kam míří většina turistů, je to alternativa chutného zdravého oběda - v nabídce mají i polévky a různé druhy salátů včetně celých menu kolem 10 €, bageta pak od 3,50 do 6 € dle náplně..




http://www.classcroute.com/restaurant/classcroute-versailles.html




... k ultra moderní La Defénse




Nějakou hodinku jsme strávili v jednom z největších nákupních středisek Les Quatre Temps (4 roční období) a tady nejen doplnili zásoby, ale ocenili nabídku zdravého asijského bistra Veng Hour na oběd..









Místní hypermarket Auchan (hledejte červeného ptáčka na logu) skrývá poměrně velkou nabídku sýrů za dobré ceny, proto se zde vyplatí nakupovat i jedlé dárky..


Opět kozí plátkový, skrz na skrz plesnivý kozí :) a kravský Cousteron, uzenina (charcuterie) s plátky vlašských oříšků, džus z Guávy na cholesterol a bílý Hoergaarden. 









další kroky směřovali na Moulin Rouge a vzhůru k Monmartru..




V kavárně Amélie z Monmartru (U dvou mlýnů) bylo imrvére narváno..)



Venkovní stánky s čerstvými ingredience jsou tak lákavé..





Monmartre je rozkošný - už chápu Renoira a jeho insipiraci s Bal Au Moulin de la Galette.. 





Tahle fotka se mi prostě moc líbí :D Muž procházející zdí  na place Marcel Aymé..




Samozřejmě návštěvu cukrárny a sušenkárny jsme si odpustit nemohla..





Macarons jsme ochutnali moka a vanilka a na můj vkus byly poněkud tužší..




Na večeři jsme si na stojáka dali výborné crêpes, neboli tenké sladké palačinky. A s čím? Avec du liquer Grand Marnier - tedy s pomerančovým likérem a avec du purée de marrons - a kaštanovým pyré.
Cena od 3 do 7 € /kus.






Poslední finální den jsme to k mé lítosti profrčeli kolem letiště Charles de Gaule a navždy památného Concordu do čtvrti Pére-LaChaise na mírně morbidní turistiku (jak jinak nazvat procházení se po hřbitově) a pak k Fantómově Opeře a pěšo na La Place Vendôme.














 Když luxusně shopovat, tak jedině semhle.. :)




Předpředposlední štace vedla do Tulerijských zahrad (ach parky bez psů!) a do Louvru, kde jsme s bídou zvládli křídlo Sully a Denon, tak Richelieu ještě zbývá..













Program před projížďkou lodí na Seině byl jasný - Champs-Elysées a muzeum parfémů, které bych však s chutí vynechala - jednoduše proto, že nemám ráda maskování prodejní akce..

Zde jsme si pěkně po francouzsku, v parku, dali oběd - odhlehčeně tabouleh se zeleninou a rozinkami (asi 3,50 €) pak klasika bageta sýr a další druh uzeniny sebou na cestu (vše Monoprix).

Nejlepší zjištění však bylo, že k taboulehu jaksi nepatří žádná plastová lžička, takže jsem zaběhla do rychlého občerstvení, kde jsem se úplně zasekla ve slově cuillère (lžička - kkkkvi kví kui.. ) a poté co jsme se s obsluhující slečnou zasmáli jsem poprosila o fourchette (vidlička).









Vzpomínky na Paříž mi budou vždycky vzácné, nicméně o to víc, že má drahá polovička zvládla (nejen) fotící martirium se mnou.
Taktéž jsem neskutečně myslela na svou mladou učitelku francouzštiny ze střední školy - protože právě díky ní, ač s velkou pauzou, se domluvím a moc mě to baví.



Tu me manque, la vie en rose!