Créperie Aux Clochettes aneb zvonek kam se podíváš..

Hlášení pro všechny milovníky palačinek:
Na Národní třídě v Praze najdete solidní palačinkárnu, která uspokojí Vaše chuťové buňky a zklidní Vaši mysl nejen jemným cinkáním, ale i příjemnou francouzskou atmosférou.

Totiž ono není těžké tenhle podnik přehlédnout - a to prosím chodím kolem 2 roky - nějakou ceduli jsem sice zaznamenala, ale těžce opomíjela. Proto jsem pravidelně mířila spíš do Café Louvre, což byl donedávna můj nejosvědčenější podnik v centru.

Nicméně, tak jako se Louvre hodí pro nerušené rušné obědy nebo skleničku ve večerních hodinách, tak Créperie U Zvonečků je vhodnou oázou pro opravdový únik z reality všedního dne, romantickou večeři nebo pokec s kamarádkou.
Každopádně, ať už sem zamíříte z jakéhokoliv důvodu, budete odcházet (doufám) spokojení a najedení.

Créperii najdete přímo u výstupu z metra Můstek B (směr Uhelný trh, Národní třída), ve vnitrobloku, vedle cestovní kanceláře. Opravdu jsem se divila, jak pár metrů od hlavního chodníku, kde se denně promenádují tisíce lidí, může být takový klid.
Palačinkárna má i letní zahrádku, kde je poměrně dost stolů, takže v letních vedrech se těším na popíjení lahodného bílého vína právě tam.

zdroj: Créperie aux clochettes

Celkově celý prostor, ať už vně nebo uvnitř působí velmi čistě za což dávám 101 bodů ze 100.

Interiér se nese v duchu drhnutého nábytku někde z oblasti Provence - naprosto mou jemnou ženskou duši uchvátil.
Jak už je uvedeno v názvu, v restauraci snad není místo, kde by nevisel nějaký zvoneček - majitel teda musí být fanda.

Poněkud nepřesně lovím z paměti, že se zde nachází asi 9 stolů, z toho 2-3 po dvou, ostatní po 4 místech, někde jsou sedačky. My šly na jistotu na rezervaci, ale i tak zde v pátek kolem šesté bylo docela volno.

Trochu se omlouvám, že ačkoliv jsem měla vlastní fotící mašinku, podařilo se mi na ní cosi jinak nastavit a proto fotky interiéru jsou z netu.

zdroj: eveneys.blogspot.cz

není to jen podnik pro ženský :)

K jídlu.. 

V práci jsem si prostudovala pečlivě jídelní lístek, který dle mého vypadá jak vypadat má. Žádné pitomosti, 3 druhy polévek, 5 předkrmů, 6 sladkých crépes, 7 slaných galletes (francouzské dělení pro slané a sladké palačinky), 8 salátů, 3 těstovinová jídla a pak speciality a doplňky k jídlu.

No, malinko zklamaná jsem byla - předem jsem si zvolila slanou palačinku s lososem a cibulovo-jablečným pyré - jenže ejhle, na jídelním lístku v papírové podobě prostě nebyla.

Za to můžu jednoznačně doporučit polévku - krém z lososa (opět nepřesnost v online menu, kde je uvedena podávaná se špenátovou raviolou, nicméně v restauraci je to jen krém s krutony) za 59,- Kč.
Výborná, hustá polévka podávaná v unikátním misko-talíři se žlábkem na lžičku (kdy jsem vzápětí začala přemýšlet, kam sakra nacpu palačinku :) ).

Lososa jsem tedy nahradila polévkou a palačinku objednala s čerstvým špenátem, žampiony, česnekem, zastřeným vejce a sýrem Roquefort za 119,- Kč (nicméně tady nesedí zase cena) - není co vytknout.
Palačinku jsem snědla se sebezapřením, ptz tahle byla velikostně krát 2-3 normální.
Nicméně ten ohlodaný salát nechť si kuchař příště radši odpustí.

Palačinku s šunkou od kosti a kozím sýrem v papírové verzi lístku za 139,- Kč, jsem vyfotit nestihla - taková sázka na jistotu.


Kamarádka si dala sladkou - s čerstvým pomerančem, marinovanými hruškami a argentinským karamelem z buvolího mléka za 129,- Kč.
Trefa do černého - karamel na jedničku, mám ji na seznamu při další návštěvě.

K pití jsme zvolili rozlévané voňavé chardonay (které na webu ale taktéž nehledejte) 2dlc za 39,- Kč a bylo výborné.

Kamarád šel po jahodách s pěnou z lesního ovoce taktéž za 129,- Kč.

Jedna objednávka netýkající se palačinek - salát „Barbecue“ s kuřecím masem, zelený salát s čekankou, bramborem, cibulkou, citronovou šťávou a přelitý barbecue sosem za 119,- Kč - asi jsme čekali víc než studený plátek kuřete (vidíte navrchu) na třech lístcích čekanky přelitý á la kečupovou omáčkou)..

Obsluhující personál byl přívětivý, bez problémů vyměnil objednávku (a neúčtoval ji), a jen doufám, že pes, který nenápadně vyklouzl z kuchyně byl ojedinělý úkaz. :)

Hezký zbytek ufoukané soboty. :) 

Kuřecí karí se skořicí a jasmínovou rýží aneb vzpomínka na Korsiku

Tohle jídlo jsem ochutnala na své francouzské stáži a překvapila mě jemná chuť smetanového karí s hořko-sladkou chutí skořice.  Nevím proč jsem se odhodlala ho uvařit až teď, po 7 letech, ale tenhle recept je čistě lovený z paměti. Zkoušela  jsem tak dlouho, až se mi podařila chuť vychytat a pěkně si sedla. Navíc je to vaření v ,,jedné pánvi", takže nepotřebujete žádné extra kuchyňské náčiní, než hlubokou pánev typu wok.
Jako přílohu jsem zvolila jasmínovou rýži, kterou pořídíte od 35 Kč za 500g a je mírně nasládlá.

Kuřecí karí se skořicí

Suroviny:

kuřecí horní a spodní stehna, 2 lžíce pomerančového džusu (lze vynechat), třtinový cukr, rozinky, smetana na vaření 400ml, čerstvý mletý pepř, kari, mletá skořice, špetka chilli, sůl, olej

Postup:

- kuřecí stehna si na kůži nařízneme, nebo je kůže zbavíme úplně - nasolíme a opepříme

- na pánvi zprudka (nejdříve stranou kůže) opečeme na oleji a posypeme z obou stran kari kořením
- podlejeme pomerančovým džusem a lehce masem zakroužíme
- stehna vyjmeme na talíř a do pánve nalijeme smetanu na vaření, přisypeme suché rozinky a lžičku hnědého cukru, cca 1/2 lžičky soli a lehce necháme povařit
- omáčku opepříme, přidáme lžíci skořice a vložíme maso, které necháme cca 20 minut dusit pod pokličkou

- v průběhu hlídáme hladinu omáčky, můžeme podlít vodou; občas masem zakroužíme a taky 2x až 3x obrátíme každý kousek, aby maso nebylo krvavé u kosti

pro milovníky karí, lehký jak facka a úspěch zaručen :)

Muffiny Caprese s domácím pestem se žampiony .. občerstvení na košt

Dneska jdeme na košt k našemu kamarádovi - vinaři. No a protože jsem nejen vzorná hostitelka, ale i vzorný host, nakoupili jsme sýry a já se rozhodla udělat taky tuhle pochoutku. No tedy, snad.

Momentálně se totiž nacházím ve stavu, kdy jsem úplně přišla o chuťové buňky a a vůbec nevnímám ani vůně (ideální tip, jak ženská ušetří v drogerii :) ), takže jediné co poznám je teplé a studené.. :)
Z čehož tak nějak vyplývá, že koření jsem dávala od oka a výsledek bude překvapení.
Originální recept pochází z jednoho ženského serveru - já ho obohatila domácím bazalkovým pestem a žampiony.

Muffiny Caprese s domácím pestem a žampiony

Suroviny:

muffiny (12 ks): 2 vejce, 200g hladké mouky, 50g másla, 1 bílý jogurt (150g), 1/2 zakysané smetany, 1,5 dcl mléka, 1/2 kypřícího prášku, 15 cherry rajčat, 1 mozzarella, 5 žampionů, sůl, čerstvý mletý pepř, italské koření v mlýnku

pesto (5 lžiček): čerstvá bazalka, stroužek česneku, lžička soli, strouhaný parmezán, piniové oříšky (vynechala jsem), panenský olivový olej
(kupované pesto seženete od 30,-Kč, ale lidová tvorba je lidová tvorba)

Postup:

pesto: 

- lístky bazalky si natrháme a opláchneme, vysušíme na utěrce

- do vyšší misky si nastrouháme 30g parmezánu, 1 stroužek česneku, přidáme lístky bazalky a lžičku soli
- kápneme trochu olivového oleje a postupně budeme mixovat a přilévat olej (cca 3 polévkové lžíce) a do polohladké konzistence

muffiny:

- rozpustíme si máslo a vychladlé ho v míse zašleháme spolu s jogurtem, vejci, zakysanou smetanou a mlékem
- přidáme pepř, 3 lžičky soli, lžičku italského koření, a 3 lžičky pesta

- pak přidáme prosátou mouku a kypřící prášek a nakonec žampiony a přepůlená (přečtvrtinkovaná) rajčátka, nahrubo nastrouhanou mozzarellu a lehce vmícháme - pokud je těsto příliš husté, zředíme mlékem

- těsto nandáme do formy (formiček) a pečeme 25 minut na 200°C, troubu z počátku neotvírejte, aby se udělaly hezké kopečky

- hotové muffiny jsou krásně vláčné a měkké

Knedlíčky Momo a domácí mangové chutney + gastroakce v Yak Yeti

Ostudo ostudo ostudo! to mi v hlavě běhá už od pátku. Ale co už, prostě jsem se ke psaní dostala až v dnešních večerních hodinách.
Tak, pěkně popořádku.

Jak jsem psala v předposledním příspěvku o tibetském centru Yak Yeti, hned následující týden jsem se tam vydala znovu na gastroakci Momo, tedy ochutnávku a přednášku a typickém tibetském jídle.
V čem Momo spočívá si můžete představit buď z následujících tří obrázků....

... nebo Vám prostě ve zkratce povím, že tyhle knedlíčky (které se připravují buď smažené, pečené nebo v páře) jsou takové malé měšce plněné zeleninou nebo masem, pocházející z Nepálu, Tibetu a oblasti Himalájí, a podávají se s různými druhy chutney (čatný) a pikantních omáček.

Přednáška byla v angličtině s překladem a takový zájem a účast nečekali ani majitelé centra (došlo dokonce na odmítnutí účastníků z důvodu kapacity..). Prostě bylo narváno a stálo to za to.
Z počátku nám jeden z nepálský kuchařů povídal své postřehy a doplňoval slajdy. Poté následovalo video přípravy a nakonec jsme si počkali na ochutnávku různých druhů Momo knedlíčků.

Momo ča se třemi druhy chutney (existují různé tvary, náplně se liší dle regionů).

No a protože všechno vypadalo hrozně jednoduše a skvěle chutnalo, pustila jsem se do přípravy sama.

Jako s každým novým receptem drobně bojuji, nicméně postupně se všechny nedokonalosti vychytají a snad mě žádný Nepálec nepošle s mým pokusem do háje. :)

První jsem si připravila domácí mangové chutney s chilli, nicméně poučená příště úplně vynechám cibuli.

Mango chutney

Suroviny: (1 střední miska - 4-5 porcí) 1 mango (čím zralejší, tím lepší), stroužek česneku, 40 ml bílého vinného octa, 1/2 hrnku krystalového cukru, 1 cm čerstvého zázvoru (lze i sušený sladký), lžička hořčice, špetka chilli

Postup:

- v hrnci si svařte ocet a cukr do čiré konzistence

- poté přidejte nadrobno nasekaný zázvor, česnek, drcené mango (nebo rozmixujte až v hrnci na závěr přípravy), lžičku hořčice a špetku chilli (rozleží se)

- vařte asi 15 minut a poté rozřeďte vodou dle potřeby a znovu nechte provařit

- chutney by mělo mít sirupovou konzistenci

- lze uchovat v zavařovací sklenici tak, že naplněnou zavařovačku vyvaříte ve vodní lázni asi 15 minut

Knedlíčky Momo

Těsto (na 20 knedlíčků - 3 porce): 1,5 hrnku hladké mouky, lžička soli a voda

Náplně:

zeleninová: 
40g červené čočky, 1 mrkev, 1 cm zázvoru, česnek,  1/4 cibule, sůl, pepř

Postup:
 - čočku povaříme asi 10 minut a smícháme s nastrouhanou mrkví a nadrobno nakrájenou cibulí, česnekem a zázvorem, osolíme a opepříme

masová: 
300 g mletého masa, 1/2 cibule, 1 cm zázvoru, 2 lžíce sojové omáčky, mletý pepř, 1 lžička mletého koriandru, špetka chilli

Postup: 
- vše smícháme dohromady a pro mazlavější konzistenci přidáme 2 lžíce teplé vody

Tvorba knedlíčků

 - mouku si vsypeme do mísy a přidáme sůl a trochu vody - lehce promícháme prstem

- přilijeme vodu (cca 2 dcl, postupně dle potřeby) a silou hodně zpracováváme těsto dohladka (hodně záleží na mouce, s naší českou je to složitější) 

- nakonec uděláme váleček a nakrájíme na 1 cm kousky z kterých tvarujeme kulaté placky (nedělejte si jich dopředu moc, těsto se vysušuje a pak může lámat) a válečkem si je rozválíme tak, že střed bude silnější a okraje slabší (aby se nepřilepily v páře k okraji cedníku) - pod plackami dle potřeby podsypáváme mouku

- placky pak plníme směsí

- tvarujeme do malých měšců tak, že si vždycky v prstech stlačíme okraje k sobě - v případě že je těsto sušší, potřeme si okraje prstem vodou

- na vaření momo v páře existuje speciální hrnec, ale protože ten nevlastním, vypomohla jsem si dvěma pařáčky a vysokým hrncem s poklicí - úplně to stačí

- do hrnce si nalijeme 2 velké sklenice vody a přivedeme k varu
- vrchní pařáček si potřeme lehce obyčejným olejem, aby se knedlíčky nepřilepily - naskládáme 5-6 kusů Momo a dusíme pod poklicí 10 minut

- pak knedlíčky opatrně (pomocí naběračky nebo dvou lžic) vyjmeme a dáme do misky, kterou necháme poblíž plotny přikrytou dalším talířkem
- před každou várkou znovu potřeme pařáček olejem
- knedlíčky podáváme teplé a jí se rukama

... ideálně se zeleninou nebo salátem

..a namáčí se do chutney - rozhodně se šiknou ubrousky :)

Ps: Měla jsem připravená 2 videa (postup u těsta), bohužel technika zklamala, takže snad příště...

Jarní kuchařské (ne)zdary .. článek na odlehčení

Protože opět pracuji v noci a protože jsem se odpoledne dostatečně neprospala, neb náš malý soused bořil zdi, nábytek a bědoval až k zbláznění, nedostala jsem se k nafocení knížky od Petra Havlíčka, jejímž obsahem Vás chci oblažit v nejbližší době.

No nevadí, na blogu každého blogera se občas objeví (oni tomu říkají kecací) článek, kdy si autoři vylévají své pozitivní nebo negativní pocity k různým tématům (ne že bych se chtěla opičit, ale prostě mám taky tu potřebu a nic v rukávu). A tak Vám povím co mě s nástupem jara potkalo a jak se mi nedaří.

Už jsem konečně chtěla bouchat šampáňo, když vylezlo slunko a teploty vyskočili na příjemných 15+ a hned jsem si říkala, jak se mi do žil vlije energie ve formě inspirace a nápadů a tvoření v kuchyni. Plánuju jak budu dělat slavnostní večeři pro kamarádku, která se vrátí po roční cestě z USA, jak budu vyrážet do botanické zahrady (neb krom Stromovky jsem z většiny parků v Prg znechucená množstvím lidí a všudepobíhajícími psy) na pikniky (nic proti psům ani lidem, ale jsem prostě holka z Moravy z vesnice..), jak budu péct z ovoce, připravovat variace salátů a prostě všechno pěkně odlehčeně po zimě.
V hlavě se mi honí i dva dlouhodobější projekty - zatím je vše očekávání dnů budoucích.

Už desetkrát jsem psala, že dřív jsem se stravovala docela striktně a zdravě, taky jsem si vymýšlela svoje zdravé recepty, takže se na blog taky chystám zařadit tuhle záložku. Nicméně to neznamená, že od teď budu publikovat jen o řepě a mrkvi.

Tak a teď k posledním  pokusům..

Zkoušela jsem udělat vepřovou panenka Wellington (s moji obměnou s jablkem a marinovanou v tymiánu)..

..což není vlastně nic jiného než špalík vepřové panenky se slaninovým kabátkem (použila jsem Schwarzdwaldskou šunku)  zapečený v listovém těstě (podávala jsem s kaší a zelenými fazolkovými lusky na másle).
No bez okolků přiznám, že vzhledově sice odpovídá, ale podařilo se mi ji přepéct. O 4 minuty.


Koláč na nedělní procházku v Riegrových sadech byl s jablkem, tvarohem a bebe sušenkami.

Vzhledově není špatný, ale taky to nebylo úplně ono. Snažila jsem se vylepšit základní křehké těsto a ubrat cukru, ale chyběl tomu šmrnc, takže taky budu muset vypilovat.

Ke všemu už měsíc sháním v Praze kaštanové pyré, takže kdyby někdo věděl kde, budu mu moc vděčná.

Mějte se a smějte.

Perníková pěna a vanilkové koláčky

Občas se vracím ke starším receptům a snažím se je obměnit. Občas improvizuju ze surovin, které jednoduše ne a ne spotřebovat. Mám ráda rychlou přípravu, která nezahrnuje příliš složité kombinace protože v jednoduchosti je krása.

Nápad na perníkovou pěnu vznikl asi tak, že se mi na talířku povalovalo pár tvrdých perníčků od Velikonoc a vanilkové koláčky jsou takovou nepříliš sladkou tečkou.

Perníková pěna

Suroviny:

šlehačka 33%, 1 měkký tvaroh, špetka kůry z citronu, vanilkový cukr, skořicový cukr, bourbon vanilka, zapékané musli (blogersky crunchies), 2-3 tvrdší perníčky bez polevy

Postup:

- zapékané musli cca 40g dle velikosti formiček (použila jsem skořicové od Emca) si rozdrtíme tyčovým mixérem do hladka
- v jedné misce si smícháme 1/2 vaničky tvarohu s 1/2 vanilkového cukru, kůru z citronu a trošku semínek z bourbon vanilky a lehce pomažeme spodek skleniček, na ně pak dáme do každé cca 2 lžičky drceného musli a znovu přidáme 2 lžičky citronového tvarohu

-v jiné misce si našleháme smetanu se skořicovým cukrem a vmícháme druhou půlku tvarohu (půlku proto, aby byla pěna lehčí a nadýchanější), přidáme na jemno nastrouhané perníčky a pěnu navrstvíme na tvarohový základ
- zdobíme skořicí a necháme hodinku v lednici vychladit (taktéž doporučuju mít před vrstvením skleničky už v ledničce

Vanilkové koláčky

Suroviny:

listové těsto, třtinový cukr, 1 tvaroh polotučný, drcené mandle, lusk vanilky

Postup:

- náplň - celý tvaroh smícháme s hnědým třtinovým cukrem a půlkou vanilkového lusku (tedy semínek)

- listové těsto si rozválíme na velmi tenký plát a celý, až do krajů, potřeme vanilkovým krémem
- nakonec posypeme drcenými mandlemi a srolujeme jako šnečka

- krájíme na 1,5 cm široká kolečka a přeneseme na pečící papír na plech (případné pokřivení se srovná pečením) - doprostřed jsem dala změklou kustovnici čistě pro estetiku

- nakonec posypeme vanilkovým cukrem a pomažeme rozšlehaným vajíčkem
- pečeme na 180°C cca 20 min