Taštičky s gorgonzolou a sušenými rajčaty a teplý salát z červené řepy

S řepou je to jako s dýní, buď ji milujete nebo nesnášíte. Taky naprosto souhlasím s tvrzením, že by se měli využívat sezónní suroviny, což řepa při dobrém uskladnění určitě je, stejně jako třeba kořenová zelenina.

Tentokrát to nebude nijak složité, řepu třeba uvařit, nastrouhat a dochutit. O to víc si můžete pohrát s taštičkami, kterým bychom mohli říkat třeba mo mo bez motání..

Taštičky s gorgonzolou a sušenými rajčaty a teplý salát z červené řepy

Suroviny:

na 4 porce:

5-6 červených řep střední velikosti (menší se kratší dobu vaří), asi 1cm plátku gorgonzoly, 5 sušených rajčat, kostička čerstvého sýra (např. Lučina, ale nemusí být), 300g hovězího mletého masa, sůl, pepř, sušený česnek, olej, 1,5 hrníčku hladké mouky, 1,5 dcl vody, muškátový oříšek a zálivku na salát či jiné salátové koření, štáva z citronu

Postup:

- jako první dáme vařit řepu (v tlakovém hrnci cca 30-45 minut dle velikosti jednotlivých kousků, bez tlakového cca hodinu - měkkost vyzkoušíme ostrým nožíkem)
- uvařenou řepu pak slijeme a dáme zchladnout
- jako druhý krok připravíme náplň taštiček - do mletého masa vmícháme nadrobno nakrájená sušená rajčata, gorgonzolu (klidně použijte nivu), nastrouhaný muškátový oříšek, sůl, pepř

- na pirožky si uděláme těsto, stejným způsobem jako u jejich indických kamarádů mo:mo knedlíčků, s tím rozdílem, že tentokrát je budeme udělátkem na pirožky vykrajovat a mačkat (seženete v domácích potřebách od 50 Kč)
- do mísy dáme prosátou hladkou mouku a přidáme 1/2 lžičky soli, postupně přiléváme vodu a rukou hodně zpracováváme do hladkého těsta (stačí 10 minut)

-mezitím si na plotnu dáme vyšší hrnec s horkou vodou a do něj dva pařáčky (nebo cedník a pařáček) a zakryjeme pokličkou
- nakonec uděláme z těsta váleček, rozdělíme na dva kusy a jeden vyválíme na tenounkou placku (těsto má tendenci se smrskávat, proto je potřeba s ním neustále pracovat) - z něj pak vykrajujeme kolečka (průměr cca 8 cm), která následně vložíme na plochu s vlnitým okrajem a do středu dáme asi lžičku masové náplně - jeden vlnitý okraj prstem potřeme vodou a kolečko k sobě stlačíme

- na jednu várku děláme cca 6 pirožků - do menší skleničky si nalijeme lžíci oleje a do něj přidáme sušený česnek - tím pak před každým vložením pirožků pařáček potřeme, aby se taštičky nepřilepily
- po pokličkou se taštičky dělají asi 5 minut, pak je vyjmeme a dáme do mísy nebo krabičky (taktéž potřené olejem) a udržujeme teplé

- vychladlou řepu oloupeme v rukavicích :) a nastrouháme na hrubém struhadle - v míse smícháme s jednou lžící olivového oleje a hotovou zálivkou nebo salátovým koření (třeba italská Kotanyi bez konzervantů a přidaných barviv)
- dle potřeby dosolíme a dopepříme, okyselíme citronovou š´távou

- na závěř řepu prohřejeme a podáváme s teplými taštičkami a posypané čerstvým sýrem

Rychlorecenze z Karlínského přístavu - Titanic po česku

Znáte to, sobota večer, v lednici prázdno, času dost, pojďme na večeři. Ale kam?
Stačí si otevřít Luchtime, vybrat lokalitu a restauraci. Tentokrát jsem zamířila opět do Karlína a nadchnutá přímořskou tématikou, zvolila restauraci U Karlínského přístavu a musím bohužel uznat, že to bylo stejné, jako skočit přímo po hlavě do víru hladových žraloků..

zdroj: www.charlestonrestaurant.cz

U Karlínského přístavu je podnik nacházející se na Sokolovské 97/65, pár kroků od tramvaje Karlínské náměstí, na Praze 8. Údajně nová, stylová restaurace s netradičním interiérem - netradiční je poněkud nadsazený výraz, ale dobře, má to jakš takš nápad.

Prostředí

Obezřetnost si však vyžaduje termín ,,restaurace je klimatizovaná" - což ve výsledku znamená, že je kuřácká a že se známému odéru v žádném případě nevyhnete.
No a pokud by se Vám to nějakým záhadný způsobem podařilo, budete stejně ,,vonět" jako smažená hranolka. Sotva do hospody vkročíte, praští Vás přepálený olej nejen do nosu, ale do celé hlavy. Já vím já vím, měla jsem utéct včas, ale vzhledem k pokročilé hodině a desetistupňovému mrazu, jsme to riskly.
Podnik je dvoupodlažní, avšak nebyl dostatek hostů a patro tím pádem nefungovalo - jinak klasicky dřevěný nábytek, barové i klasické stolky, sem tam nějaká dekorace typu loď, síť a vtipná hláška na zdech.
Když zavřete oko, mohl by to být příjemný podnik ale! zápach to kompletně zabil..

obě fotky zdroj: www.charlestonrestaurant.cz

Obsluha

No, tak todlencto je průšvih. Sice se můžete (hlavně dámy) pokochat roztomilým námořnickým ohozem na vzhledově sympatickém číšníkovi (nemůžu si pomoct, prostě mi připomněl striptéra, ale třeba za to může film Bez kalhot), ovšem do momentu, kdy otevře pusu.
Přivítání typu ,,támdle vzádu máte stůl, ale vyberte si kterej chcete" (aneb přece se nebudu obtěžovat tím, abych Vám ho ukázal osobně), minutu po obdržení lístků vilné přišourání s dotazem ,,Už?", úplně cizí objednávka smažáku  strčená pod čelist s debilním dotazem ,,dáte si taky?" - Vzkazuji odpověď: Never more.

Jídlo a pití

Podotýkám že jsem foťák samozřejmě měla, jenže opět bez karty, takže drazí bude muset stačit můj podrobný popis a věřte, že ani tak není oč stát.

Když jsme dostali lístky ve Velkopopovických reklamních deskách a já prolistovala prvních pár stran, tušila jsem další palec dolů. Zmateně uspořádané menu, milion položek, pirátský šleh.. stačí to?
Chtěla jsem zvolit rozpečený kozí sýr na rukole, ale nakonec si vybrala opět burger - hlad je hlad a salátu se moc nenajíte, kamarádka zvolila česnečku.
Jak to dopadlo? Burger podán do 20 minut , polévka rychlostí kulového blesku, navíc šíleně přebitá česnekem, což jen značí fakt, že nebyla čerstvá a samozřejmě ji ani nedojedla - servis v kotlíku by měl být pokutován.
Burger nedopadl líp - maličko větší spláclá verze mekáče, žádný dotaz na propečení, úplně blbě seskládaný - který kuchař hodí horké maso na plátek salátu? Levný kečup, mražené hranolky, maso jak guma. Děs běs.

Tentokrát jsme pily červené - Rulandské modré a Frankovku - pitelné patoky a to nás odradilo k další konzumaci, navrch jsem si ráno vykoledovala bolehlav, což se Vám prostě po dvou skleničkách s dobrým vínem nemůže stát.

Shrnutí

Co mám dál říct? Škoda, dobrá poloha, snad i prapůvodní koncept, avšak zmršené provedení. To bych si asi raději dala jeskynního kaloně někde v Indonésii.

Berňák i manželka jistě ocení - nebo si tím vysloužíte hospodský ban..

Peter´s burger pub - chlapská hospoda s (ne)chlapským hamburgerem

Celkem lehko podlehnete burgerové mánii, věřte mi.
Jako kuře neopeřené jsem si dopřávala ,,hamburgera" za 30 Kč se vším všudy u okýnka na náměstí v Holomóci a myslela jsem, jak je to cool. Dneska bych si ho objednala asi jedině v případě hladomoru, páč ani nechci přemýšlet nad tím, co že to bylo nemaso uvnitř.

I když burger není nic moc dietního, dá se občas udělat kompromis a pokud si k tomu neobjednáte chips či hranole, obětujete polovinu housky, nevidím důvod říct ne.

Do Peter´s burger pubu v Karlíně (Praha 8, Pernerova 32/10) jsme se měly vydat už v prosinci, nakonec jsem byla ráda aspoň za leden. Jestliže hledáte chlapskou hospodu, je to pravé místo pro Vás.

Musím pochválit spolupráci restaurace s českými a malými dodavateli surovin - je to rozhodně poznat na chuti.

Interiér 

Nejsem designér, takže krátce: příjemný, stroze jednoduchý, převážně dřevo a sem tam čalouněná křesílka, mírné retro, kredenc prababičky, stolky z šicích strojů..žádné ofrky.
Šílená emerická hudba - asi nějaký autentiše rock, škoda...

Co nechápu, je ta bordel mamá v prezentační fotkách restaurace - pokud si vedení myslí, že ta propagace je bůh ví jak seksi, začněme se bát.. 
Více zde .

zdroj: burgerpub.cz

 zdroj: burgerpub.cz

Obsluha

Převážně mladá, akční, někdy trochu unavená a uhoněná, ale vesměs ok, zájem o zákazníka stálý, menší mezera ve znalosti nabídky vína.
Chardonay doporučuji, Lambrusco lejte z oken..


Jídlo a pití


Po náročném pracovním dni to prostě musí být maso, takže jsem se rovnou vzdala cizrnového burgeru a rozhodovala se mezi proutníkem a klasikem - a protože se pohybuju tak někde na hraně, držela jsem se tentokrát při zemi a zvolila Klasika za 106,- Kč, ale za to se steakovými hranolky za 45,- Kč..
Výsledek vidíte zde:

Hovězí štavnaté, středně propečené (spíš víc než míň), nakládané okurky, domácí výborná majonéza, opečená slanina, rajče a červená cibule - jediné mínus bych dala salátu, protože na koncích už značil známky nečerstvosti - fujky, příště zkontrolovat prosím!!

Pětihvězdu dávám za zelný salátek..

Hranolky pro mne byly málo dodělané a tvrdkavé - uzenou sůl jsem tedy absolutně nepostřehla, takže z vlastní invence jsem je kropila stolní solničkou ostošest..

Dál máte na výběr wrapy, steaky, nějaké ty salátky a křídla.

Oceňuju nabídku domácích limonád a shaků a velmi se mi líbí místní šálky, z nichž si můžete vychutnat svůj čaj sympatickým retro způsobem..

Při druhé návštěvě jsem byla taktéž více či méně spokojená -  musím však vytknout českou prasárničku - do svařeného vína se prostě mletá skořice nedává!!! a kompotovaná jahoda byla zbytečná..

Jako další v pořadí jsem si dala již zmíněného Proutníka za 155,- Kč - tentokrát se mě však obsluha na propečení masa vůbec nezeptala a dostala jsem karboš well done, za což musím dát palec dolů.
Chuťově nebyl špatný, ale čekala jsem víc - burger obsahoval hovězí, chuťově skvělý kozí sýr, příliš roztečené kaštanové pyré a bohužel jen jeden, za to však centimetrový plátek řepy - měla jsem pocit, že to kuchař mírně odfláknul..

Můj společník zvolil Farmáře, což je vlastně burger, ale po studenu (dle mě škoda)  protože místo mletého masa jsou v něm chlazené plátky roastbeefu s křenovou riccotou a červenou cibulí - ačkoliv jsme byly obsluhou upozorněni, že je to něco mírně jiného, co by člověk pro testing neudělal.
Na mě Farmer (i když poctivý) za 148,- Kč teda nezapůsobil..

Závěr

 Místo doporučuju rezervovat, občas tam bývá natřískáno. Až budu v Karlíně, vím kam na burger, ale stále je ještě co objevovat.. ani Kolumbus nezakotvil ve Venezuele. :)

Sladce o palačinkách, vaflích a lívancích .. další přírůstek do knihovny

Všechno začalo tím, že jsem od Ježíška dostala tento dárek..

Kombinovaný sendvičovač byl na mém seznamu už dlouho. Dá se s ním totiž pokrýt celodenní stravovací režim, od snídaně po večeři. Cenově se pohybuje cca od 800 Kč, v základní výbavě má tři druhy výměnných plotýnek.

Osobně bych po Sencoru už nesáhla, hlavně z toho důvodu, že po necelých 14 dnech používání, i při nejvyšší opatrnosti, se mi podařilo plastovým nádobím poškrábat grilovací plotýnku, ale před Vánoci byl docela frmol a kumšt tenhle trio přístroj sehnat, takže i přesto, děkuji Ježíšku.

Nejvíc využívám právě již zmiňovanou grilovací plotýnku - na quesadillas, zapékané palačinky, tortily, velké tousty, zkoušela jsem grilovat zeleninu i maso, ale je potřeba uvědomit si, že sandwichmaker není kontaktní gril a úplně ho nedokáže nahradit, nicméně výsledky jsou obstojné a třeba kuřecí steak v něm uděláte pěkně šťavnatý.


No a když jsem po cestě ze Sportcentra na Palmovce čekala na tramvajku, mrkla jsem se i do Levných knih a tam narazila právě tento poklad..(náhoda?)

1 těsto, 100 různých receptů na sladké i slané palačinky, vafle nebo lívance. Hotová pokladnice pro přípravu víkendové snídaně.

Popravdě, všichni známe palačinky se šlehačkou, jahodami, s nutellou, nebo s marmeládou, se špenátem či ,,s kečupem", ale v životě by mě nenapadlo, že i tohle naprosto jednoduché jídlo z litého těsta může hrát královskou roli.
Receptury jsou členěny dle typu akce přípravy, ale ve výsledku na tom nezáleží.
Já si pořídila samolepící bločky z Office Depot a každý, který se mi líbil, jsem si barevně označila.. musím říct, že je to dost funkční metoda a budu v ní pokračovat. Už žádné křížky v rožcích. :D

Texty jsou srozumitelné, psané krok po kroku, doplněné krásnými fotkami, najdete zde i popis surovin, různé typy a rady, jak si výsledek přizpůsobit vlastní chuti.

Malá ukázka..

¨

Pokud jste palačinkový fandové, neváhejte. Aktuálně k sehnání v Levných knihách za 99 Kč.

Třináctku jsme přežili a čtrnáctka? Bůh ví - rekapitulace blogu

Je to přesně rok, co na tuhle doménu prsty nacvakaly první řádky.
Tak jaká je bilance blogu?

Zobrazení..

Nejoblíbenější příspěvky..

je vidět, že Asie táhne..

Čtenáři z celého světa..

.. a samozřejmě těch 13 stálých věrných nesmím opomenout..

a k tomu 1 mrtvý a jeden málem mrtvý stroj s čudlíky (PC)..

.. 3x14x24 hodin, ve kterých jsem dala přednost kuchyňským činnostem před školními povinnostmi

.. 5 přátel, kteří by rádi využívali veřejných služeb (vývařovny) základního instinktu (pokud nelžou :D)

.. asi 30 nepovedených kuchařských pokusů a jejich opětovná náprava nebo totální rezignace

.. 16 nových kuchyňských doplňků, 2 spotřebiče 

.. +1 kg na váze :D (ano, je načase začít dělat taky něco jiného..)

.. 12 jídelních orgastických zážitků (pro jistotu nepřevedeno na minuty)

.. 5 mezinárodních večeří

a stále větší chuť a stále méně času na základní instinkt..



Předsevzetí..


Coffee art..

až zase budu v práci klinkat nohama, půjdu trénovat..

naučit se..

zdroj: martinskoda.com

Víno..

protože člověk se vždycky může naučit ještě mnohem víc..

Děkuji všem čtenářům, protože kvůli Vám to stojí za to. :)