pátek 28. března 2014

Nápoj z Jemenu, co Vás postaví na nohy..

A jak jsem slíbila, máme tu malý detoxikační milkshake až z dalekého horkého a trochu nebezpečného Jemenu.
Koukači tuhle zemi znají především ze seriálu Přátelé, kde ženatý Chandler zaspal poradu a sám se tam (ne)dobrovolně nechal odstěhovat.
Cestovatelé možná přes hlavní město San´á putují na Sokotru a možná se taky zastaví v jednom z bister, kde se tenhle hustý nápoj podává.


zdroj: ockovani.cz

Jemenský milkshake


Suroviny:

mléko, celá bulva čerstvého zázvoru (velikost se odvíjí od požadované síly :)), kondenzované mléko (slazené či neslazené), hodně zralé mango, dle chuti moučkový cukr (a výkonný mixér)





Postup:

- mango si celé oloupejte (lepší je koupit tvrdší a nechat ho pár dní na suchém místě ,,dojít") a nakrájejte na menší kousky
- taktéž zázvor - doporučuji aspoň bulvu o velikosti 5-6 cm (pro opravdové detox účinky použijte pořádný kořen cca 12-15 cm) - pokud máte schopný mixér, stačí párkrát překrojit - pokud ne, dopředu si ho nastrouhejte na jemném struhadle, šťávu slijte do mixovací nádobky
- spolu s mangem, 1/2 salka a klasickým mlékem (lze nahradit třeba kokosovým) nejdřív rozmixujte a potom vyšlehejte do nadýchané pěnové konzistence
- dle chuti můžete přidat víc salka či cukru, nebo naopak ubrat a přidat víc zázvoru




Jemnější, ,,dámská" varianta je s jahodami, banánem a kokosovým krémem. :)




Máte nějaký svůj tip na detoxikační nápoj či pokrm? :D
Hezký páteční večer.


neděle 16. března 2014

Kuchařské nákupy v IKEA, magické koření a trocha vaření..

V posledních dnech (týdnech) sedím imrvére u počítače.. Sedím u něj v práci, sedím u něj doma, kdybych mohla, sedím u něj i ve spánku. Nestává se ze mě závislák, ale tlačí mne termíny.
Čas od času si odskočím nakoupit, nebo na nějakou cestovatelskou přednášku - bohužel letos jsem musela oželet festival Kolem světa na Ládví, ale vynahradila jsem si to zajímavou přednáškou o Gruzii, jak jinak, než v Yak Yeti - je hrozně fajn, že tihle lidi se k nám hlásí i mimo centrum a my si pak můžeme připadat jako Yetiovští štamgasti. :)

Stále mne baví nakupovat na farmářských trzích - hlavně jsem si navykla pravidelně zásobovat lednici takovými dobrotami jako sádlo, jitrničky a kvalitní uzeniny - no, kdo by to do mne řekl co? :D

Jaksi z nutnosti jsme jeli shánět nové spaní a já do košíku přihodila ,,pár" maličkostí:

..třeba tuhle velkou silikonovou všestrannou podložku na pečení - cena 129 Kč, sympatický oboustranný design s pomůckami na vykrajování, už dlouho jsem si takovou přála (ale třeba černá Tescoma za pětistovku mě vyloženě odrazovala). Údržba je snadná, stačí otřít vlhkým hadříkem.





..protože jsem do popelnice hodila (KONEČNĚ!) ten ošumtělý vercajk, pořídila jsem si tuhle pánvičku a zatím nemůžu vynachválit! - cena 299,- pánev a poklička 129,- Kč
-vyhovující je jak velikost, tak odolnost proti poškrábání a cena je opět very friendly :)





..no a v naší velké kuchyni je stále potřeba řešit skladovací systém :) kontejner z pevného plastu v několika barvách za 49,- Kč..





Za odměnu pak IKEA potraviny a šafránové víno za 89,-Kč/0,5 l - dezertní, sladké, vůně Septonexu a chuť hašlerek :)




A protože bude brzy horko, trochu rybiček do mražáku. :) Silikonová forma na led 25,- Kč.




Dost bylo Ikei a teď trochu voňavého koření. Zatím jsem se v Praze nedopátrala, kam chodit pro tyhle speciální ingredience a proto jsem až do nedávna doplňovala zásoby v malém obchůdku na Moravě.
Někdo nakupuje boty, někdo kabelky a někdo pytlíčky s kořením - všechno si očucháte, vezmete do ruky a odcházíte s úsměvem, protože je to i o lidském přístupu.


Černucha je mírně ostré až pepřové chuti, používá se hlavně v Indii a Středním východě, nejčastěji jako součast Masaly. Není to koření pro každého a já ji používám na odvar a čaj.




Šafrán je poměrně drahá surovina - jsou to sušené blizny šafránu setého a používají se hlavně k dodání nádherné zlaté barvy - např. do vývarů, rýže, omáček a (nejen) do paelly.




Tandori je klasická indická ingredience vhodná pro dušená masa.
Koření pěti vůní pak druhá ruka Jamieho Olivera a musím potvrdit, že pokaždé voní i chutná jinak, protože univerzální poměr míchání snad neexistuje - používá se v asijské kuchyni.




Tahle paprička pak dokáže z guláše udělat dračí dech a pochybuju, že v nejbližších deseti letech tenhle pytlík stihnu spotřebovat.




Na Vysočanské jsem skočila do Markse a Spencera a nechala tam ,,jen" kulatou stokorunu. Stále si sice myslím, že je to zbytečně nadceňovaná značka, ale dá se tam najít i leccos zajímavého, včetně koření - nicméně ty ceny jsou astronomické.
Zázvorové pivo s pravým extraktem z kořene zázvoru byl sice docela propadák (minimálně štiplavá sladká minerálka), za to pasta na Tikka kuře se hodí vždycky a příprava s ní je velmi snadná!
Mátovou omáčku jsem vzala čistě ze zvědavosti a čeká na svou příležitost.

Směs na falafel je z drogerie DM - testuju ji kvůli plánované večeři s naší makrobiotickou kamarádkou.




A protože jaro znamená pro většinu lidí detoxikační kůru, zkouším experimentovat s alternativami klasické mouky. 
Rovněž jsem objevila kouzlo pohanky, respektive pohanových vloček - stačí je nasypat do jogurtu a křupat - dodají vlákninu a chutnají po lískových oříšcích. :)
Kde se dají sehnat? Pekařství na Šutce, Kobylisy.








A teď k vaření aneb co přistálo na talíři..


Domácí kuře Tikka s basmati rýží, kterou jsem si zamilovala.. Není nic snazšího než opéct kuře, přidat pastu Tikka, sekaná rajčata a smetanový hutný jogurt řeckého typu. Zakončíme koriandrem a voila, slavnostní jídlo!
Basmati rýže je malý zázrak, který se Vám nepřichytí ani nerozvaří.





Otestovaná směs na Falafel nebyl žádný ,,vítr z plachet" - bio produkt, na domácí poctivý cizrnový falafel nemá ani šanci dosáhnout, ačkoliv příprava je snadná a nenáročná - stačí zalít horkou vodou, obalit v cizrnové nebo kukuřičné mouce a usmažit dozlatova.








A z kukuřičné polohrubé mouky, lžíce sádla, soli a jednoho vejce jsem připravila tortillas, které jsme si rozlámali a máčeli v hummusu a bylinkovém dipu spolu se zeleninou a mladou jarní mrkvičkou :)
Opět není nic jednoduššího a občerstvení na párty máte v cajku - doba přípravy 20 minut.







Hezký zbytek neděle a klidně se dejte do nějaké té jarní očisty - příště totiž bude recept na ,,protahtrubky"nápoj až z Jemenu. :)


sobota 8. března 2014

Sapa Trip potřetí - bublinový čaj, baby kavárnička a zběsilé nákupy :)

Ke konci února se začalo probouzet jaro a jak se zdá, i dnes se drží. Jelikož jsem značný individualista a mám podobně založené kamarádky, dostála jsem svému slibu a jedné z nich jsem udělala průvodkyni Sapou.


Vlastně mě už dost dlouho uháněla kvůli rýžovým závitkům ve Phuong Phuong. Jenže co se nestalo, v obědovém čase jsme tohle super bistro našly smutně zavřené, na dveřích oficiálně vyhlížející lejstro jak jinak než ve vietnamštině s pár tisícovou částkou.
Takže babo raď - buď je zavřely, nebo mají dočasný ,,ban" pod pokutou, nebo si jen majitelé vzali dlouhodobější volno.. buď jak buď, Sapa tím ztratila jedno z lákadel..



Místo toho jsme vzaly útokem vedlejší restaurant Lotus Hồ Sen Quán, který ač s českými popisky a částečně českým menu je autentický až na půdu ( v době oběda zde jsou vietnamští hosté a personál si sem tam pěkně od plic zařve/zadebatuje :D ), nicméně míří sem i české rodinky na smažené nudle, tak jak je známe z bister kdekoliv po Praze.


zdroj: oříznuto z vlastnoručně obdrženého letáčku :)

Respektive, v jídelníčku najdete asi 1/3 jídel pouze ve vietnamštině, zbytek s českými popisky - což mě trochu mrzelo, hlavně u předkrmů.
Cenově restaurace vychází víc než přijatelně - velké polévky za jednotnou cenu 100 Kč, předkrmy cca 60-80 Kč, pití nealko od 25 Kč (vietnamské džusíky) a káva 50 Kč.

My jsme chtěli čerstvé rýžové závitky nem cuốn, už v jednu hodinu nebyly.
Zvolily jsme tedy smažené Nem rán sai gon.

Výborné závitky Saigon plněné rybím nebo krabím masem, pórkem, cibulí, vejci (a dalšími ingrediencemi, dle lokální kuchyně), k tomu se sladkokyselou omáčkou, která mi na rozdíl od Phuongu hodně chutnala.
Tady výborný článek i návod na zmiňované. :)




Další chod byla velká polévka miến ngan  s kachním masem a skleněnými nudlemi v mém případě a a kuřecím v kamarádčině.

Pro chtivé kuchařky návod (ve vietnamštině, za to s krááásnými obrázky :)).

Vývar byl extra špička (samá superlatíva dneska), akorát to nikdy nejsem schopná sníst celé a bojuju s drůbežími kůžemi..




Nudlík v akci a  já riskuju krk za tuhle fotku :D



Oceňuju, že domluvit se s obsluhou česky je fakt bez problémů, jsou milí, je znát i orientace na českou klientelu, prostředí je velmi čisté.





V Tamda foods a v korejských potravinách jsme doplnily zásoby.. 

sushi potřeby, rýžový dezertík mochi s mangem, kokosové mléko a svíčka jako dárek


kimchi, nakládaný bambus, krabík


šťastné měkoučké korejské sušenky a Arabelin prsten :D


.. a den v Sapě zakončili v malé kavárně, která primárně nabízí Bubble Tea (naproti korejským potravinám).

Určitě si dejte Café phin v autentickém způsobu přípravy s kondenzovaným mlékem, bubble tea nikomu neuteče. Kávu musíte nechat postupně překapat, vrchní víčko pak poslouží jako odkládací podložka pod sítko.
Docela vtipné bylo že moje káva překapala jak kulový blesk a kamarádčině jsme musely lžičkou pomoct, ptz se jí lógřík šprajcnul. :)
Kulisou kolem nás běhali dvě ,,maličké" vietnamské předškolní dětičky a to naší příjemné chvilce dodávalo punc autentičnosti.






I na ten perlový čaj nakonec došlo (after coffee je žíža) po eskapádě s tupým brčkem jsem si ho soukromě přejmenovala na žabí koule a odsouvám do škatulky ,,životně nepotřebné". :)










Prozkoumáváte už Sapu nebo se alespoň chystáte?


pátek 7. března 2014

Čajovna Šamanka a indická bezlepková sladkůstka Burfi

Ehm, tak jsem v sobotu poopravila názor na Ipák. Česky na okolí metra I.P. Pavlova v Praze.
Jestli si vzpomínáte tak po ,,střetu" s Možnými, jsem jaksi na toto místo, jako gastro place, mírně zanevřela a jsem ráda, že se zde dají najít i fajn podniky.

Čajovna je specifickým místem pro relax - více potravou pro mysl než pro žaludek, a je třeba to tak brát. Proč to vlastně říkám? Nevím, jestli existuje čajovna s Michelinskou hvězdou, ale ve většině z nich vládne mírně volný režim jak ze strany prostředí, tak ze strany obsluhy a proto, když se stane, že se nad Vámi třeba houpe pavučina, či polštářky nejsou vyrovnané v 60° úhlu, zamhouříte oči.


Čajovny obecně mám moc ráda - v Praze jsem jich navštívila několik a jen krátce podotknu, že nejvíc vyhovující je pro mne na Českomoravské (SHISA) a nejhorší na Heřmanické na Praze 7 (Peklo nebe ráj).
Úplně nejlepší však pro mne vždycky bývala (a asi zůstane) Dobrá čajovna v Olomouci na Havelkově.

Nicméně tentokrát jsme se vydali naslepo vyzkoušet Šamanku (Hálkova 8), celkem nenápadné sklepení s úžasnou knihovnou.

Prostředí




Můžete si zvolit místo na koberci s množstvím polštářů (me) nebo klasický proutěná křesílka a stolečky.
Čajovna je dimenzovaná do dvou hlavních místnosti, jedné užší chodby a zázemí.
Osobně by mi nějak přišlo přirozenější, kdyby relaxačnější místnost s koberci byla umístěna v zadní části, kvůli klidu, kterého nemůžete dosáhnout při stálém příchodu a odchodu hostů, naopak stolky bych klidně umístila do přední části.  Samozřejmě netuším, zda dispoziční řešení nebylo čímkoliv omezeno, tudíž mi ani nepřísluší do toho výrazněji víc kecat.


Mínus bych viděla právě v uspořádání kobercové části, kterou pokrývaly vojensky zelené batikované polštářky a popravdě, příliš velkou chuť se do nich uhnízdit ve mne nevzbuzovaly. Za lepší považuji  nízké taburetkové polštáře.

Nádherné jsou malby na stěnách, především pak strom ,,života", za zajímavé považuji obrazy, kterou jsou všude rozvěšené a k prodeji (spirituální motivy a dětské motivy).

Jak už jsem zmínila, najdete zde také velkou knihovnu jejíž nabídka je bohatá - literatura fantasy, historická, přírodní, léčivá, studijní atd. atd.


Dali jsme i zde klasicky čaj a dýmku, která mě ale osobně ten den úplně nesedla. Na výběr máte z několika druhů tabáků, ale je to spíš na dotaz, neb menu není úplně aktuální.











O to víc jsem jsem se nadchla indickým dezertem, rozplývajícím se na jazyku, zvaným Burfi  a na ten Vám zprostředkuju receptík.


Burfi


Suroviny:
(bezlepkový dezert)

1 hrnek sušeného mléka v prášku, 1/2 hrnku moučkového cukru (prosátého), 1/4 hrnku másla, 4 polévkové lžíce mléka, vanilková esence, mletá skořice, oříšek nebo sezamová semínka na přízdobu, potravinářské barvivo žluté (či jiné)





Postup:

- máslo si rozpustíme  v hrnci na mírném plameni, oheň stáhneme a a přilijeme mléko, do kterého kápneme vanilkovou esenci (dle chutit, tak 5 kapiček) a přisypeme nebo nakapeme barvivo 
- poté postupně přisypáváme sušené mléko a moučkový cukr a rychle mícháme až do jednotné konzistence, poté ztlumíme plamen a stále mícháme, až se bude směs táhnout a přichytávat na vařečku


v polovině procesu, stále přisypáváme mléko a cukr..


- poté plamen vypneme
- pak máme dvě možnosti, buď si menší podložku se zvednutým okrajem vymažeme máslem a směs na něj pak rovnoměrně rozprostřeme do tvaru čtverce/obdélníku (na výšku tak 2-4 cm) nebo budeme válet kuličky (nicméně já se s tím prala a nemělo to moc valný efekt, jelikož kuličky měli tendenci se rozplácnout)
- nakonec dáme podnos se směsí burfi do mrazáku zmrznout
- po ztuhnutí posypeme skořicí a rozkrájíme na kostičky či čtverečky a každou porci ozdobíme oříškem (či posypeme každou kuličku zvlášť)



Hezký víkend a velkou solidaritu všem dokončujícím své diplomové a bakalářské práce :)