Čajovna Šamanka a indická bezlepková sladkůstka Burfi

Ehm, tak jsem v sobotu poopravila názor na Ipák. Česky na okolí metra I.P. Pavlova v Praze.
Jestli si vzpomínáte tak po ,,střetu" s Možnými, jsem jaksi na toto místo, jako gastro place, mírně zanevřela a jsem ráda, že se zde dají najít i fajn podniky.

Čajovna je specifickým místem pro relax - více potravou pro mysl než pro žaludek, a je třeba to tak brát. Proč to vlastně říkám? Nevím, jestli existuje čajovna s Michelinskou hvězdou, ale ve většině z nich vládne mírně volný režim jak ze strany prostředí, tak ze strany obsluhy a proto, když se stane, že se nad Vámi třeba houpe pavučina, či polštářky nejsou vyrovnané v 60° úhlu, zamhouříte oči.

Čajovny obecně mám moc ráda - v Praze jsem jich navštívila několik a jen krátce podotknu, že nejvíc vyhovující je pro mne na Českomoravské (SHISA) a nejhorší na Heřmanické na Praze 7 (Peklo nebe ráj).
Úplně nejlepší však pro mne vždycky bývala (a asi zůstane) Dobrá čajovna v Olomouci na Havelkově.

Nicméně tentokrát jsme se vydali naslepo vyzkoušet Šamanku (Hálkova 8), celkem nenápadné sklepení s úžasnou knihovnou.

Prostředí

Můžete si zvolit místo na koberci s množstvím polštářů (me) nebo klasický proutěná křesílka a stolečky.
Čajovna je dimenzovaná do dvou hlavních místnosti, jedné užší chodby a zázemí.
Osobně by mi nějak přišlo přirozenější, kdyby relaxačnější místnost s koberci byla umístěna v zadní části, kvůli klidu, kterého nemůžete dosáhnout při stálém příchodu a odchodu hostů, naopak stolky bych klidně umístila do přední části.  Samozřejmě netuším, zda dispoziční řešení nebylo čímkoliv omezeno, tudíž mi ani nepřísluší do toho výrazněji víc kecat.


Mínus bych viděla právě v uspořádání kobercové části, kterou pokrývaly vojensky zelené batikované polštářky a popravdě, příliš velkou chuť se do nich uhnízdit ve mne nevzbuzovaly. Za lepší považuji  nízké taburetkové polštáře.

Nádherné jsou malby na stěnách, především pak strom ,,života", za zajímavé považuji obrazy, kterou jsou všude rozvěšené a k prodeji (spirituální motivy a dětské motivy).

Jak už jsem zmínila, najdete zde také velkou knihovnu jejíž nabídka je bohatá - literatura fantasy, historická, přírodní, léčivá, studijní atd. atd.


Dali jsme i zde klasicky čaj a dýmku, která mě ale osobně ten den úplně nesedla. Na výběr máte z několika druhů tabáků, ale je to spíš na dotaz, neb menu není úplně aktuální.

O to víc jsem jsem se nadchla indickým dezertem, rozplývajícím se na jazyku, zvaným Burfi  a na ten Vám zprostředkuju receptík.

Burfi

Suroviny:
(bezlepkový dezert)

1 hrnek sušeného mléka v prášku, 1/2 hrnku moučkového cukru (prosátého), 1/4 hrnku másla, 4 polévkové lžíce mléka, vanilková esence, mletá skořice, oříšek nebo sezamová semínka na přízdobu, potravinářské barvivo žluté (či jiné)

Postup:

- máslo si rozpustíme  v hrnci na mírném plameni, oheň stáhneme a a přilijeme mléko, do kterého kápneme vanilkovou esenci (dle chutit, tak 5 kapiček) a přisypeme nebo nakapeme barvivo 

- poté postupně přisypáváme sušené mléko a moučkový cukr a rychle mícháme až do jednotné konzistence, poté ztlumíme plamen a stále mícháme, až se bude směs táhnout a přichytávat na vařečku

v polovině procesu, stále přisypáváme mléko a cukr..

- poté plamen vypneme

- pak máme dvě možnosti, buď si menší podložku se zvednutým okrajem vymažeme máslem a směs na něj pak rovnoměrně rozprostřeme do tvaru čtverce/obdélníku (na výšku tak 2-4 cm) nebo budeme válet kuličky (nicméně já se s tím prala a nemělo to moc valný efekt, jelikož kuličky měli tendenci se rozplácnout)

- nakonec dáme podnos se směsí burfi do mrazáku zmrznout

- po ztuhnutí posypeme skořicí a rozkrájíme na kostičky či čtverečky a každou porci ozdobíme oříškem (či posypeme každou kuličku zvlášť)

Hezký víkend a velkou solidaritu všem dokončujícím své diplomové a bakalářské práce :)