úterý 11. února 2014

Francouzské umění, profláknutý Paukert, utopené krevety a ,,presidentské" Fondue

Další z postů, do kterého namíchám od každého trošku..

O víkendu bylo krásně, na tom se shodneme - jelikož u mě doma panuje demokracie,  na rozdíl od minulého víkendu, kde jsme se unavili v Národním technickém muzeu, zavelela jsem na Hrad!
Tam v konírně, najdete až do 23.2. 2014 krásnou výstavu, v rámci projektu ,,Rok francouzské kultury", s názvem ,,Francouzské umění ze šlechtických sbírek" a opravdu za nějakých 60 Kč studentských to stojí za to..


...

Výstavu jsme završili v snad nejvíce profláklém lahůdkářství v Praze a to u Jana Paukerta na Národní třídě, které prošlo rekonstrukcí a zase šlape jako hodinky..Přiznám se, že až ostudná zvědavost ve mě hlodala po přečtení článku mé oblíbené Vývařovny..




http://www.janpaukert.cz/



Vůbec ne zmrzlý, ale mlsní jsme si objednali kafčo s mlíkem za 45,- (protože na večeři bylo brzo), k tomu višňovou tartaletku za 55,-Kč (aneb větší ovocný košíček) se skvělým vanilkovým krémem (přesně jak ho znám z cukráren z dětství) a chlebíček s kozím sýrem a fíkem za 25 Kč.. Obojí bylo lahodné, byť kafe mě až tak nenadchlo kvůli mírně přehořklé chuti.




Nicméně se mi líbil servis - slečny od pultíku se sladkým byly milé (to asi ten cukr), naopak slečna od masa a chlebíčků by potřebovala značně za uši.
Co mě neodradilo byl taky řvoucí tvor zvaný dítě, kterého rodiče po chvíli vrazili do kočáru a taktně se odporoučeli mimo! (a já jim děkuji za to, že mi Paukertovský zážitek nezkazili..)
Prostředí je útulné a v restaurační části se designéři můžou pokochat vkusnými tapetami.




Nakonec jsme si ještě domů odnesli králičí paštiku s bylinkami za 99,- (no jo, mírně astronomická) s hrubší konzistencí a doma ji celou na zátah snědli s čerstvým chlebem a perlovými cibulkami..
Už teď se těším až ochutnám bažanta na víně..




...

Potřebovala jsem si zlepšit pocit ze smažených krevet z Baifu running sushi, tak jsem je hodila na citrony (hodně citronů) a máslo a persil a voila ono to bylo moc dobrý.



...


V neděli jsme pozvali moji skvělou kamarádku Evku a jejího přítele na véču - přišli rozhicovaní z Olympijského parku na Letné, tak jsme jim ještě přitopili s fondue. Trochu mě mrzí, že běžně se nedá sehnat čistě sýr na fondue v takové podobě, jaký ho nabízejí ve Švýcarsku - buď máte na výběr koupit si samostatný Gruyere, který se mi ale bůhví proč vůbec nespojil s vínem, nebo už hotovou ochucenou směs na fondue, která pro změnu ale chutná jako tavený sýr, protože je skoro z 35% tvořená škrobem.
No zkusili jsme značku President s obsahem 450g za 149,-Kč (Globus) a ty dvě balení pro 4 osoby zmizeli rychlostí blesku, takže to taveňák připomínalo asi jen mně ..






Jako zákusek jsme si dali pečený vanilkový cheesecake s mangem povařeným v rumu a vanilce s kiwi - poprvé mi trochu prasknul krémový obsah (jako šavlí od Zorra), ale já si prozaicky nechala trochu krému bez žloutků v misce, protože jsem stejně plánovala pokládat ovoce na bílý povrch, takže se žádná pohroma nekonala a úspěch se dostavil.
Přístě se už ale stejně vrhnu do jeho nepečeného bráchu..





Tento týden si jedu po zkouškách odpočinout domů, Valentýna nepřipravuji, neb letos je u nás až v březnu, ale už teď vím, že od babičky musím získat tajný recept na tvarohové rohlíčky, které se jen rozplývají na jazyku..

Aktuální pozdrav z Regiojetu, kde testuji pudingový dort s malinami a už teď říkám, že nejni nic moc :D


pátek 7. února 2014

Baifu running sushi - Čína není Japonsko

Kdo by dneska nemiloval sushi? ano sice pořád existují lidé, kteří si syrovou rybu ve svých ústech představit nedokáží, natož pak krevetu či jinou mořskou potvoru, ale ve svém okolí snad kromě starší části rodiny o nikom nevím.
Existuje však jedna zásada - dá se udělat sushi dobře, nebo špatně. Ze zkušenosti vím, že snad ani tak nezáleží na výsledném tvaru (jupí! první šišatý domácí pokus), jako na chuti - čerstvá ryba, kvalitní sojovka, ostrá wasabi pasta a správně udělaná rýže.. to je jen základ na vrcholku hory.
Stejně tak je rozdíl mezi sushi japonským, čínským a všelijakým jiným.

Baifu running sushi najdete na Bělehradské 75, na Praze 2, co by kamenem dohodil od IP Pavlova.

Pokud nečekáte příliš, pak se nespletete..


http://www.baifu.cz/



Prostředí


Malá uzounká restaurace s kapacitou 8x stůl po čtyřech, 3x stůl po dvou - uprostřed s jezdícím krytým pultíkem, čistá, nicméně mírně smažená.
Velmi varuji na objemnější pasažéry - místo mezi jednotlivými stoly je rozhodně omezené - můj 45kilogramový kamarád  (i s postelí) měl co dělat, aby se vůbec vmáčknul, nepomohl tomu ani fakt odložení kabátů mimo stůl.


zdroj: baifu.cz


Já rezervovala stůl asi 2h před plánovaným příchodem a v pohodě - nechtěla jsem dostat fleka u dveří a nedostala, což je z prozaických důvodů - mám ráda teplé jídlo skutečně teplé..
Otevřeno je zde +- 30 minut od 11h do 22.00h - narváno je údajně přes pracovní týden na oběd a o víkendu večer mezi 18-21.00h.

Pultík jede poměrně rychle, a bohužel se stalo, že nám pošupovací dvířka chvilkama drhla, což se ale dá vychytat správným lovícím vyčkáváním.

Obsluha


Drobná asijská dívka, momentově otrávená - uvede Vás na rezervaci, komplet obslouží včetně nikdy nekončícího debarasu. Někdy je ji slyšet, někdy ne - u nás si zvláště dala záležet na hlasitém rozloučení, což mne rozesmálo. :)

Bohužel jsem byla svědkem toho, že za námi sedící pár se musel dohadovat o tom, jak dlouho může na svém místě zůstat. Vysvětlení, které bylo 10x stejné a neopodstatněné, že mají moc rezervací.
To mě ale jako hosta opravdu nemusí zajímat - pán se poměrně ohradil a tvrdošíjně zůstal sedět, mám dokonce dojem, že ještě nějakou tu chvilku po našem odchodu.
Takhle, za cenu 289,-Kč/ osoba, můžou mít někteří pocit (což ale myslím nebyl případ tohoto páru), že se musí nacpat k prasknutí -jenže! tady to není na místě.. Respektive v Baifu je tak malý výběr a další laskominy převážně hozené do friťáku (ideální návod jak zprznit krevetu), že se Vám to po chvilce přejí..

Jídlo


Abych to pěkně zakončila - styll all you can eat je fajn, ale není to všechno.

Nabízené sushi má převážně podobu maki (futomaki/ hosomaki), sem tam nějaké nigiri, 2 druhy kalifornské rolky a pokus sashimi z lososa (hranolky, kostečky a odřezky čerstvé ryby); náplň losos, velmi málo tuňák, krabí tyčinky - u nigiri sépie a losos; u california rolls krémový sýr a pórek, červené jikry.
Provedení sushi nic moc - místy se mi zdálo, že jím spíš samotnou rýži, chvilkově mě nelákal ani vzhled..










Doplňková nabídka zahrnuje již zmíněné celé krevety z friťáku, falešná krabí klepítka (aneb obalené krabí tyčky s pravým klepetem), smažené bramborové mřížky, tempura (obalený krevetí ocásek, ale zase z toho samého oleje..), jarní mini závitky.










Ze sladkého máte na výběr z ovocného plechovkového kompotu a jednoho druhu pudingu..






Vše podávané po dvou až třech kouscích na malých vyvýšených talířcích a mističkách, přikryté plastovými kelímky.

K pití jsem si dala ledový domácí čaj 0,5l za 59 Kč (s množstvím nakrájeného ovoce ve vysoké sklenici, avšak bez vysoké lžíce) a kamarád colu. Neměla jsem odvahu dát si víno, a pivo zde mají jen lahvové.




Shrnutí


Pro sushi fajnšmekry to není, dokonce bych řekla, že se neblíží ani cenovému středu - Baifu se nedá doporučit ani sushi panicům, protože první zážitek se sushi by měl být jedinečný.
Průměrná doba zde strávená je hodinka - bohužel kvůli vše obsahujícímu oleji se už nevrátím.