Základní instinkt žije dál!

Na tuhle chvilku jsem se prostě hrozně moc těšila - na moment, kdy mi v krvi začne proudit energie a kdy se na jazyku začnou sbíhat sliny.. trvalo to dlouho, ale stálo mnoho obětí.. ale základní instinkt žije!

Někdy jsou v životě věci, kterým musíme dát přednost - a studium je určitě jedním z nich.
Když jsem začala psát diplomku, říkala jsem si, dóóbře, něco tam našulím.. Když jsem začala hledat zdroje, sem tam jsem se úplně ztrácela v té záplavě čínských, vietnamských, japonských a bůhví jakých znaků.
Když jsem si řekla a dost!, a od rána do večera u toho seděla a překládala, začalo mě psaní vážně bavit..
Hlavně Jižní Korea.. A i když mě ve finiši holka jedna diplomová stála spoustu peněz a citové stability, dneska je hrdě vystavená v knihovničce..

Jo, člověk si ani neuvědomí jak rychle ušel ten kus cesty a jak se říká, mládí je pryč a do důchodu daleko :D

Na začátku června mě však čekaly ještě státnice a 14 dní před nimi jsem se nejen střídavě hroutila a brečela, že to přece nemůžu nikdy zvládnout, a i kdyby mi vařil samotný Gordon, Zdeněk a Roman dohromady, hodím jim to na hlavu.. Stres udělal svoje a já přežívala na pribiňákách, energetických drincích - výsledkem toho jsem aspirovala anorektičku roku :)

Nicméně státnice proběhly poměrně hladce (a to jsem v komisi měla japanologa jak Brno) a já trapně odešla s premiantskýma jedničkama a zase jsem musela všem vysvětlovat, že vůbec nevím, jak se to stalo, protože si vůbec, ale vůbec nic napamatuju.. :D :D

Nicméně první skvělou odměnou byl ten nejlepší řízek s bramborovou kaší v mém oblíbeném Louvru, kam jsme hned po akci musela jít spláchnout žízeň se spolužákem..

Večer jsme školní úspěchy oslavili v Pizzerii Giovanni na Ládví, kde možná než jídlo je lepší prostředí a obsluha.

Nicméně mají dobrou minestrone a pizza taky není k zahození (i když ta poslední s velmi přimhouřeným okem)..

Velká rodinná oslava pak následovala v Bruxx ..

ale o samostatný článek bych Vás teď nerada připravila..

Za odměnu jsem dostala set údajně nejlepší (a nejdražších) zmrzlin..Haagen Dazs.

                                                        cookies and cream

A musím říct, že ty zmrzliny jsou příšerné (nejen ve smyslu ceny), ale hlavně chuti - vodové, divně uměle ochucené - po otevření se asi do 5 sekund na povrchu objevila voda - jestli výrobce šidí tyhle malé kelímky nebo jsem měla blbou šarži nehodlám zjišťovat - >
                                                                                             NE NE a 100x ne!
                                                     
Vzhledem k tomu, že si trošku užívám poslední prázdniny, občas hlídám i tohle mrně, ze kterého se třesou kolena především mému příteli :) - stále si sice myslím, že pejsek do paneláku nepatří, ale tenhle Timuša je jako poslední nugát v bonboniéře - k sežrání :D

HOT DOG :) 

trénovat čichové buňky se musí od malička :)

V dalším týdnu Vás čekají články o Festivalu středomořských chutí a vůní, Apetit pikniku, Bruxx a přihodím i nějaké receptíky..


Na závěr jeden kreslený - najdete se v něm?

                                                            zdroj uveden v obrázku

Přeji se zpožděním všem krásné prázdniny a absolventům úspěšný vstup do života!