Pekelné začouzení v Ďáblicích.. aneb restaurant Červený mlýn

Někdy si říkám, že jít do práce o víkendu, je ten nejlepší možný způsob, jak konečně sesumírovat článek na blog, případně v mezipauzách shlédnout další díl Šéfa a jeho learningu of cooking.

Období chřestu jsem tentokrát přešla pouze jedním pokusem.. smetanovou polévkou s muškátovým oříškem, ale ať se snažím, jak se snažím, téhle zelenince prostě nemůžu přijít na chuť.

Následující polovina června nebude stále blogově příliš produktivní - pardonez moi, ale určitě bych se Vám věnovala raději než učení.

Návštěva Červeného mlýna měla být původně romantickou večeří v idyle zapadajícího letního slunka, ale vzhledem k večernímu chladu to byla spíš zkouška ohněm (trpělivosti).

Oficiální popis z webu ( http://www.restaurant-cervenymlyn.cz/?page_id=1):

Jsme stylová restaurace s velmi příjemným interiérem a otevřeným krbem.Kapacita naší restaurace je 40 míst plus v letních měsících dalších 40 míst na zahrádce.Vaříme mezinárodní kuchyni se zaměřením na steaky.Zakládáme si na kvalitní kuchyni a profesionálním přístupu personálu.

Interiér 

zdroj: www.restaurant-cervenymlyn.cz

..by nebyl špatný, dokonce se mi líbily i ty malé prostory, ale jít na záchod (btw ucpaný) bez pořádného osvětlení, to ostatní a la socialistický minimalismus (v němž jediným středobodem bylo opravdu krásné a velké zrcadlo v rámu) je otázkou hygienického bezpečí. Prostě a jednoduše, znáte ten pocit strachu když se bojíte už sáhnout na kliku? Asi tak..

zdroj: rozvojovka.cz

Dřevo do krbu (spíš jeho zimní zbytky) se skladují právě mezi pánským a dámským záchodem v uličce vedoucí na zahrádku - po pár skleničkách nebezpečná záležitost č. 2.

Ta je pro změnu koncipovaná jako středně velký dvorek, zasypaný štěrkovým kamením, špinavým grilem a kulatými stolečky z dob revoluce. Samozřejmostí jsou reklamní deštníky.

Obsluha

Prý si zde zakládají na rodinném podniku. Chtělo by se až napsat, že to není vidět, ale jsem spravedlivá a tak co se týká chování obsluhy lze milost a ochotu i pochválit. Ale bohužel stín vrhající jsou prodlevy mezi objednáním, nápoji a jídlem. (30 - 40 minut).
Chápu, že pátky jsou nárazové, ale pokud dvě číšnice/barmanky nejsou schopné zvládnout 40 míst a něco, je asi na čase vzít na pomoc brigádníka.
Po rezervaci a usazení na sedmou jsme pití (pivo 31,- a džbán vody s ovocem za 35,-) dostali po půl osmé, jídlo asi za hodinu.

K tomu nás celou tu dobu očuzovali cigárama lidumilní spolustrávníci od vedlejších stolů.
Jo, můžete namítnou, že výběr restaurace je osobní záležitost, ale na webu se nikde nedozvíte, že je to restaurace čistě kuřácká...

Menu

První co Vás střelí do nosu (nebo aspoň mě jo) jsou ceny. Trochu nechápu tu nadsazenost - řekněme že Ďáblice jsou skoro-vesnice, tudíž mám takový dojem, že tu někdo využívá maličko monopolního postavení,  (to nechám na zvážení každého).

Porce jídla jsou poměrně (příliš a zbytečně) velké, ale kvalita opět pokulhává.

Celé menu mi zavání takovou tou českou těžkou nenápaditou klasikou - asi proto jsem lístek zkoumala déle než bych chtěla... Samá grilovaná panenka, smetanová vomáčka (nejlíp s nivou nebo žampiony), kuřecí směs a prsíčka na x, vesměs podobných způsobů; těstoviny úplně bez kreativity, dokonce mexicano fajitas, pánev WOK a Ondráš nesmí chybět...

Vegetariánský výběr pak nemá šanci vůbec - ze 3 nabízených jídel jsou všecky z brambor.

Ručička spravedlnosti - na menu jsou 3 druhy ryb (losos, pstruh, candát) a taky by se dalo něco vykoumat ze salátové nabídky, ale já chtěla maso, takže smůla.

Ty slepené stránky v jídeláku radši nevzpomínat...

Když to vezmu kolem a kolem, vzhledem k aktuální specialitě, přítel zvolit kachní prsíčka na švestkách s pečeným jablkem a šťouchané brambory s bazalkou a smetanou. (189,- + 45,- Kč) - veliké plus - nahřáté talíře.

Naprosto vtipná byla otázka obsluhy, zda nevadí úprava medium, kterou preferují, když následně donesla prsa v úpravě well (a done k tomu..). Pro mě navíc byla i dost tuhá a opečená kůže tvrdá. Brambory naopak super a omáčka tak akorát sladká.

Já chtěla pečená vepřová žebra (na steak jsem neměla odvahu), bohužel došly, takže jsem sáhla po domácím maxi burgeru (jestli v těch hospodách nezačnou vařit normálně, nevlezu se do letadla)
 s hranolkami a zeleninovým salátem. 
Jo, v celku musím říct, že to se povedlo - slovo maxi zde znamenalo MAXI,  za 179,- Kč se mi to zdá naprosto adekvátní, byť hovězí mohlo být trochu šťavnatější, zelenina a chedar v pořádku a salát ochucený bylinkovým dresingem taktéž.

Před jídlem jsme dostali kuvér - 4 kolečka světlé bagety a česnekovou tatarku.
Po jídle zase 2 malé šampusky studené kávy se šlehačkou.

Abych to shrnula - na pekelný návrat nemám chuť a na kafe zdarma mě neukecají .. 

Hezkou neděli všem.