Sapa - malá Hanoj nebo nákupní smetiště?

Sapa je pražským chronicky známé místo. Jako největší vietnamská tržnice, kus za městem, v Libuši, se čím dál víc stává koutem turisticky zajímavým.
Téměř všude je Sapa titulovaná jako město ve městě, Malá Hanoj a komunita pomalu se otevírající světu.

Název Sapa evokuje městečko na severozápadě Vietnamu, kterému se někdy po česku říká Špindlerův mlýn Vietnamu, vzhledem k tomu, že je plné hotelů. 

Tak já už tam taky byla a dneska Vám povím pohádku, kterak požitkářka  lítala od jednoho Vietnamčíka k druhému.

Ačkoliv jsem si tu návštěvu plánovala už x měsíců, pořád jsme se s kamarádkou nemohli dohodnout na termínu - přiznám se, nechtěla jsem jít sama.
Nakonec se obava ukázala jako jednoznačně zbytečná (ve dne).

Na poznávací výlet jsme vyrazili v sobotu ráno, i přes upozornění na webu samotné tržnice, že samostatným jednotkám se doporučuje zahájit průzkum spíše ve všední dny, vzhledem k tomu, že víkendy jsou frekventovaně nákupní pro místní.
No říkala jsem si, že když už nic, poznám ten pravý cvrkot.

Den předem jsem studovala různá fóra, blogy a weby, abych měla dostatečnou představu, kolik si vyhradit času a ráno před akcí jsem si dokonce troufla zakreslit mapku, podle které jsem se chtěla orientovat.
No, ačkoliv to nebyl špatný pokus, při kterém mě vedla inspirace především z Apetitu speciál a ze starší verze mapky google (odkaz zde) vytvořené skupinou lidí z http://bepviet.tym.cz/ (mimochodem doporučuji web zejména k nákupu v Thang Lien), pro Vaši jednodušší orientaci jsem ručně vytvořila druhou, zjednodušenou mapku i s vysvětlivkami. Architekt by ze mě být nemohl, ale svému účelu postačí.

na grafologický rozbor to není :)

Co se týká nákupů, předesílám  že na shánění oblečení mě tam neužije - nemám nic proti lidem, kteří na tržnice jezdí za tím účelem, ale jak by řekla moje mamka - hadrárna odpovídající kvality, proto jsme se výhradně vypravili za jídlem a nákupy potravin.
Nechala jsem se zlákat do jednoho skladu s domácími potřebami, ale musím říct, pokud je pravda, že používají dvojí ceny (pro vietnamce a ne-vietnamce), tak je zboží drahé (např. 12 mini silikonových obalů na cupcakes 50 Kč). Taktéž jsem před návštěvou slyšela, že se dá nakoupit až o půlku levnější drogerie a mražené krevety - nepotvrdilo se mi to.

Opravdu mě potěšila povaha místních - v některých obchodech Vám sice stojí téměř za zadkem (bižu), ale v restauracích a v obchodech s potravinami jsou až neuvěřitelně milí a úslužní a jazyková bariéra není problém - tedy pokud víte kam a co tam chtít.

Z Prahy jsme jeli necelou půlhodinku směr Šeberov a dále Libuš, Sapa je pak už vidět z dálky.
Použili jsme vjezd z ulice v Lužích - auto se dalo zaparkovat i vevnitř areálu, ale před ním bylo hlídané parkoviště za 30Kč/h.
V sobotu tam najdete mraky aut a je dobré hlídat se, aby Vás něco nepřejelo - nikdo tam sice nejezdí jako šílenec, ale přeci.
První jsem směřovala do obchodu s bižu - přece jen jsem holka - abych se vzápětí vrátila zpět do auta pro náhradní boty, protože se mi urval pásek na sandálu. Prostě typické a letos už podruhé. :)

Nejdříve jsme areál asi 2x obešli dokola, a po cestě jsme krásně našli bistra BAHN MI, kde vyrábí pizzu a typické zapékané vietnamské sendviče se slaninou a něčím jako je paštika a bistro HAI- há, restaurace kde podávají pouze jídlo jménem Buncha - tlustší, grilované šťavnaté vepřové s nudlemi a bylinkami.

V podstatě pokud chcete ochutnat opravdu místní kuchyni, musíte si vybrat podniky, které nenesou český název (např. ne stánek u zdobené brány) a vaří v nich jedno, max. dvě jídla.

Poněkud složitější bylo najít bistro PHUONG PHUONG, kam jsme chtěli na oběd na rýžové rolky z rýžového papíru plněné mletým masem a černými houbami ( bánh cuon) se smaženou cibulkou, s kyselo slanou zálivkou a smaženým cha - masem a la kuřecí dietní sekaná.

K tomu si můžete nabídnout na stole připravenou čerstvou petržel s koprem, citron, opravdu velmi ostré chilli papričky, nakládané plátky česneku v octu a klasickou rybí a sojovou omáčku (mně chutnaly bez zálivky, za to s česnekem).

Prostředí není žádný luxus, ale autentické a myslím, že se tam musí líbit každému, ptz jídlo je výborné.

Stačí si sednout, na ruce ukázat počet porcí a případně si vybrat pití (z lednice si je sami podáte a při placení ukážete, co jste měli).

Cena za 6 velkých rolek je cca 70 Kč, cena za pití (různé plechovkové džusy, pivo, minerálka..) od 30 do 40 Kč.

Abych nezapomněla - poznávací znamení Phuong Phuong je světle modrá tabule, schůdky a nápis na střeše - pod schůdky hledejte krabice s hračkami.

Zcela přejezená jsem zavrhla testování Bun cha a vydali jsme se, vzhledem k venkovní teplotě, na pátrání po ledovém ovoci.  Po celém areálu jsem našla tyto stánky 4 - nicméně ten na pravé straně dole, za velkými sklady budovy B5, měl největší nabídku různých přísad. Cena 60 Kč.

Ledové ovoce (melou, mango, liči, ananas, nakládaný kokos a želé a lá zubní pasta) je opravdu super a osvěžující, ale druhá varianta (ananas, rýžové pukance, strouhaný kokos, želé, tmavé (asi) tapiocové kuličky a asi ještě další 2 rozplizlé věci) byla hrozně sladká a osobně mi nechutnala.
Hledejte červený nápis LAN DÉ.

Krom toho pohár je opravdu velká porce - vychutnali jsme si je u sousoší před zdobenou bránou, což je jakýsi šutro-krápník umístěný v bazénku, na němž místy najdete postavičky nebo kousky staveb.

Samotný chrám pak najdete, když zahnete při hlavním vstupu vpravo a půjdete na konec - je ukrytý v zahrádce a doporučuji jen nahlédnout, nevstupovat.

No a nakonec jsme tříhodinový trip zakončili nákupem v potravinách THANG LIEN, kde seženete živé i neživé čerstvé mořské potvory, vnitřnosti, maso, nádobí, koření, cukrovinky, exotickou zeleninu a ovoce, bylinky, čerstvou citronovou trávu za pakatel (pro srovnání v Tescu, sušenou v malé krabičce asi za 80 Kč), kokosové mléko za dvacku, různá aromata, rýži, nudle atd. a v obchodě o kus dál za domácími potřebami, kde mají zase mražené krevety (250Kč/ kg, ale přesnou gramáž nevím), rýžový papír s lisovanými krevetkami, esence atd. Rozhodně se v Sapě vyplatí kupovat jasmínovou rýži, ptz je o dost levnější než v supermarketech.

na fotce zleva: rýžové nudle, papír, kokosové mléko, sušená cibule, kokosový caramel na maso, jasmínová esence 

čerstvá citronová tráva

Ze srandy jsme taky koupili na kamarádovu oslavu slané švestky, po kterých se Vám zkroutí úsměv tak, že na to v životě nezapomenete a loupané kaštanové oříšky asi jen za dvacku - nejsou ochucené, ale krásně měkké, takže z nich uděláte snadno třeba pyré.
































Opět z teplotních důvodů jsme vynechali bistro HUE XUA, kde nabízí polévku se šneky a s tofu - BUN OC a s hovězím a krevetami BUN BO HUE - prostě na některé věci se vyplatí počkat, až nebude venku hezky.

Pokud váháte nad tím, zda se do Sapy vydat, pak ano, neprohloupíte. :)