pondělí 25. března 2013

Imperiální Imperial aneb Zdeněk u Zdeňka

Nejdřív jsem Vám slibovala velikonoční článeček  a nehodlám z toho couvnout, ale dovolte mi dát přednost pár odstavcům o návštěvě u Šéfa.
Nedávno Koko nabídla na svém blogu report z Divinis a objektivně tu návštěvu celkem zkritizovala.

No (povzdech), o Café Imperial bylo napsáno mnoho - tím se zkrátka zařadím do fronty, ale upřímně si řekněme, že pro normálně vydělávajícího člověka je taková návštěva spíš určitou příležitostí. Možná není vhodné úplně začínat o penězích, ale strávená hodinka a čtvrt (zahrnující 2 hlavní jídla, 2 nápoje, 2 kávy a malý dezert) vyšla na 1100 Kč.

Zatím jsem v Imperialu byla dvakrát.
Poprvé jsme dostali úplně poslední volný stůl na víkendový oběd - byl sice u dveří, které spojovali hotel a restauraci, takže tam občas trochu táhlo na záda, ale to mi až tak nevadilo.
Objednala jsem si US Hanger steak (medium) s omáčkou z brandy a zeleného pepře se a zapékanými brambory se smetanou - od té doby je moje steaková laťka velmi vysoko naladěná.
Jako dezert jsme zkusili čokoládový fondán (fondant) s pistáciovou zmrzlinou a višněmi (omáčka), jehož fotku se mi podařilo v archivu vyhrabat.
Nemělo to jedinou chybu včetně mladého a velmi uctivého číšníka, který se o nás staral opravdu od A do Z.



Včerejší návštěva se lišila jen včasnou rezervací a jinou denní dobou. Co mi malinko vadilo, že jsme dostali stůl u slavící početné slovenské rodiny, která nebyla zrovna potichu a pánovi se podařilo dokonce skoro shodit na mou židli chlaďák s vínem. Nad roztěkané ratolesti se musím povznést.

Tentokrát náš číšník byl pán ve středních letech, nejdřív trochu smutný, ale pak velmi příjemný. Na lidi zkrátka hodně dám.

Malinko rozpačitý byl už příchod, kde nás manažer sice dovedl k rezervovanému místu, ale nechal nás přešlapovat v uličce dobrých pár minut, než byl připraven stůl. Nicméně po odložení kabátů jsme byli usazeni a ihned dostali jídelní lístek.
Předkrm a polévku jsme vynechali, k pití jsme si vybrali pivo Rychnovský kaštan za půllitr za 53,- a ledový čaj True Tea Rooibos - třetinka za 65,-.

Kuvér - ještě před objednávkou donesl číšník košíček pečiva (my dostali bílou bagetu, vedlejší stůl celozrnné pečivo :)) a malou misku pomazánky - o jejím složení nás číšník podrobně informoval.

Hlavní jídlo jsem bilancovala mezi kachními raviolami (za 252,-) nebo vyhlášenými telecími líčky na víně. Vybrala jsem si to druhé, jako příloha bramborová kaše a opečená zelenina se žampiony (357,-).
Udělala jsem rozhodně moc dobře, ptz objektivně mohu jen básnit. Krásně měkká líčka, smetanová kaše, na skus křupavá zelenina s baby žampiony. Mrzelo mě jen, že šla špatně nabrat vinná omáčka, která byla servírovaná kolem masa a kaše, tudíž jsem její chuť jaksi pořádně nemohla zhodnotit.



Přítel zvolil králíka na černém pivu a švestkách se šunkovým knedlíkem (290,-). Pochvaloval si kombinaci hořkého pivního ocásku a příjemně nasládlé omáčky. Na mě maso bylo příliš cítit po slanině (špikování), což je ale čistě osobní problém. Knedlíky měkké, no problemo.



Po jídle jsme bohužel neměli místo na dezert (někdy příště), takže následovalo jen espresso s mlékem za 57 Kč (káva značky Illy, o které je zmínka v článku Vlakový catering) a já kopeček citronového sorbetu se sezamovou sušenkou (cca 60,- Kč).



Velmi si cením toho, že se číšník informoval asi 3x za tu hodinku, zda je všechno v pořádku, zda jsme spokojeni a my skoro vrníc blaženě přikyvovali, což mu viditelně vylepšilo náladu. :)

Je vidět, že tuhle restauraci Zdeněk Pohlreich a kolektiv vede pořád dobře a Imperial si svoje jméno zaslouží.






Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za každou reakci. :)