Emma. Tak si říkám. Není to mé pravé jméno, ale nemá k němu ani příliš daleko
Kdo jsem a co tady vlastně dělám?
Nebudu říkat že nevím (i když někde vzadu v koutku mysli si to vlastně pořád opakuju).
V hlavě mi nedávno utkvěla věta, která snad úplně vystihuje smysl blogování - piště o tom, co Vás baví a buďte jedineční.
A mě prostě baví jídlo ve všech jeho podobách.
Už docela dávno jsem přemýšlela, jak se vyprezentovat a vybít (nicméně z vět typu ,, Běž do Prostřeno" mi vstávají vlasy na hlavě), a tak tenhle anonymně neanonymní způsob zdá se ucházející i pro lehce stydlivou mladou dámu.
Ta vášeň k vaření a jídlu jako takovému tu byla vždycky (ale že bych někdy nedočkavě stepovala babi u sporáku se opravdu nepamatuju).
Cesta, která mě přivedla k vaření, začala na střední, kdy jsme v prváku měli jako jeden z předmětů i technologii přípravy pokrmů. Ač to nebyla žádná vysoká gastronomie (normy děs běs)!, ten základ nám dala.
Při navazujícím studiu na vyšší odborné, jsem se zase vrhla na ryze zdravé stravování (pánové s klidem přeskočí k dalšímu odstavci), kdy jsem byla schopná jíst skoro jen salát, kuskus a šunku (která holka si tím v telecích letech neprošla, to musela mít dáno shůry nebo geneticky).
A ta doba, která mě naplno začala rozvíjet, byla až s odchodem z domu na vysokou přes půl republiky.
Než jsem se seznámila s přítelem, vařila jsem pro sebe nebo náhodné hosty - spíš jednoduchá, sytá, zdravá jídla - s ním (nebo spíš pro něj) směřuju jak k české klasice, tak k cizím ingrediencím.
Proto bych tento blog nechtěla vést ryze k jednomu tématu, ale psát o jídle ...a vaření ... pečení.. oblíbených potravinách..o víně.. Psát o podnicích, ve kterých se mi líbilo a pěkně si smyslnou na těch 9 z 10, kteří si to zaslouží.. Občas doporučit dobrou literatúru a být zkrátka svá.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za každou reakci. :)