Do irské v Česku?

Hospoda Merlin, nacházející se na Bělehradské 68, kousek od I.P. Pavlova v Praze, se označuje jako ,,irská“. Ale je tomu skutečně tak?

Jako běžný konzument se chci dobře najíst, napít a třeba si vychutnat i nějaký ten bonusový zážitek v podobě odlišnosti od tolika průměrných a podprůměrných restaurací v ČR a taky jsem ochotna za to i zaplatit.

Což o to, pokud by Merlin byl alespoň trochu víc udržovaný ohledně čistoty, vzhledově by odpovídal. Použité vybavení ze ,,starého“ dřeva, mapy Irska, Merlin na stěně, intimní osvětlení ve falešných petrolejkách je zajímavé a působí útulně. Češi mají trochu rádi kýčovitost a neocení příliš jednoduché linie, nedej bože pěkný čistý design, tak proč bychom jim to měli brát..

Druhá stránka jsou vrstvy prachu na policích, přímo u stolů hostů, zbytečné reklamní letáky na stolech a ,,vůně“ přepáleného oleje.

V neposlední řadě nemůžu pominout ozvučení.

Proč jsem při své páteční návštěvě neslyšela píšťaly, dudy, bubny, housle a hlas nějaké tajemné pěvkyně typu Sarah Brightman? Proč mi místo toho doslova do uší řval ucamcaný pop-rock? Jen se ptám..

Když se zaměříme na jídlo, vzniká nám tu jakýs takýs pokus o krajový jídelník lístek (no když jsme v tom Irsku ne?), neuměle splácaný s českou ,,smaženou“ klasikou. Prostě ani tele ani kráva, ani černá, ani bílá.

Proč v takové hospodě nabízí pochoutky typu - Ondráš s kuřetem a sýrem (plněný bramborák), nevtipně pojmenovaný Čertovo kolo, který si můžete dát téměř v 90% průměrných českých restauraci? nechápu..

První strana menu - s těmi dalšími je to už poněkud horší..

Pár výkřiků do tmy se tu ale taky najde – např. Cottage pie (nemá nic společného s tím hrudkovým sýrem), což je typický anglický recept na slaný masový koláč. Tomu říkám jednoznačně ano!

Tentokrát jsem se celý den těšila na opravdu jednoduchou záležitost – kuřecí křídla v medovo-citronové omáčce se sýrovým dipem a zeleninou za 140Kč (a takhle se dělá byznys). A po zkaženém testu z matiky jsem fakt neměla náladu na polemizování mezi kotlíkem paní Guinevry nebo plněným pytlíkem kouzelníka Barnabáše .. nebo tak nějak, chápete.
A byla jsem s nimi spokojená. Nevím sice, zda kuchař citron nezaspal, ale kombinace masa a sladkého mi nevadí, naopak. Smaženou úpravu si sice dávám jen výjimečně, ale se sýrovou omáčkou (že bych tam cítila Nivu?) a čerstvým chlebem jsem si pochutnala.

14 kusů křidýlek, mrkev a celer, sýrová omáčka - k jídlu je možné si za 12 Kč dát pečivo, či další přílohy..
Pozitivum, že Vám přinesou ke stolu misku s vodou a citronem na mastné prsty.

Mí spolustolovníci sáhli po kuřecích nudličkách v sýrové omáčce s jablkem za 145 Kč (ehm..), s opékanými brambory (oceňuju domácí, ne předsmažené ameriky),

a salátu Arizona za 147 Kč (míchaný salát s fazolemi, kuřecím masem, račetem, cibulí, česnekem, salsou a smaženými tortilami) – poměrně velká porce zeleniny. Obě byly spokojené.

Z pití doporučuji buď Guinness nebo černé pivo Merlin.

Na závěr:

Úplně a bez rozpaků mi v Merlinovi chybí to, co dělá irskou hospodu irskou. Tak proč bych se měla vracet?