Ovocný světozor u Hájků – je libo trochu sladkého na nervičky?

Hájkovi jsem objevila minulý rok někdy k podzimku – vlastně mi tuhle síť cukráren, jejichž tradice putuje až do 70sátých let a specializující se především na ovocné výrobky, předvedla opět jedna z kamarádek.

Po zhlédnutí několika provozoven, jsem se rozhodla vyzdvihnout jednu a to na Florenci.

Tahle příjemná moderní cukrárna-kavárna sídlí na Sokolovské 22, pár kroků od výlezu z metra.

Na rozdíl od ostatních poboček, které mi buďto připomínají rychlé občerstvení nebo dětský svět, je tahle alespoň interiérem vhodná i pro dospělé a něčím originální.

Podle toho, jak byla cukrárna obsazená, při všech mých čtyřech návštěvách, hodnotím, že tohle místo je dost populární.

Zvenku připomíná spíš nápisy řeznictví (červeno – bílé), ale hned po vstupu na Vás dýchne atmosféra Británie.

Nebudu polemizovat o tom, jak moc se tahle výzdoba může zdát kýčovitá - mně se fakt moc líbí.

Zdi jsou vlastně kompletně pomalované jako Londýn – najdete tu Big Bena, Double Decker autobusy, červenou telefonní budku sloužící jako vstup na toaletu :), panel s britskou královnou zakrývající vstup do přípravny i Winstona Churchilla a Beatles. Pokud budete pozorně koukat, najdete těch slavných mnohem víc (pěkně skrytých mezi davem).

Jediné s čím si návrháři nedali moc práce bylo kavárenské vybavení – plastové stolky a různobarevné židle se k sobě vůbec nehodí – když už se do toho post-ikeáckého stylu někdo pustil, měl jej alespoň sladit do jednoho tónu – což mi ale nezkazí radost z návštěvy.

Někdy je vážně problém chytit místo – ideálně, pokud hned po vstupu vidíte volný stůl, dát si k němu věci a teprve potom si jít vybírat - i když popravdě, ani to některým omezencům nezabrání, aby Vás drze vyšoupli, stejně jako se to v sobotu stalo nám.

Sedli jsme si do boxu vedle budky – nechala jsem tam kabát a šálu a šla k pokladně – před námi obtloustlý tatík se dvěma pubertálními výrostky a když jsem se otočila, drze se rozvalovali na našem místě – v ten moment mě to dostalo do ráže a i s dortem a kafem jsem tam nakráčela, abych se dožadovala zpět svého boxu – ne do ruda, ale do běla jsem jsem však vypěnila v momentě, kdy mi, po mé velmi slušné výzvě, rudolící se ,,gentleman“ s pusou od šlehačky odpověděl: ,,No có, vždyť jste dvě, se sem vejdeme né?“ .. Ještě, že jsem slušně vychovaná mladá dáma! Doteď mě pálí na jazyku odpověď: ,,No, pokud Vám nevadí že s přítelkyní budeme probírat pohlavní choroby..“  

.....popojedem.

U pultu si vyberete z velké nabídky lákavě vypadajících dortů nebo chlebíčků.

Obsluha je samostatná – tedy objednáte si, zaplatíte a odnesete si – nádobí sbírá pracovnice. Pokud máte větší objednávku, dostanete tácek.

Ohledně cen – chlebíček kolem 25 Kč/kus a dort od 40 Kč/kus.

Ale řeknu Vám, že to za to stojí.

Cheesecake

Ať jsem zkusila jakýkoliv, nezklamal mě. Griliášový jsem ani nedojedla (velikost), ovocný s malinami a další s lesní směsí byl lehoučký a tvarohový, Orlando s lesním ovocem a cukrářskými piškoty byl nadýchaný šlehačkový skvost a nepečený cheesecake s limetou mi připomínal pribiňáčka. (ty dorty jsem sama nesnědla!! :D)

Orlando

Zmrzliny jsou opravdu smetanové a ovocné nešizené - pro štíhlou linii si můžete dát pár vybraných ovocných druhů s 80% obsahem ovoce - zkoušela jsem borůvkovou - možná mi až vadila ta opravdu hustá šlupkovitá konzistence - cena 22 Kč/kopeček.

Poháry jsou určitě skvělé, ale způsob servírování je prazvláštní. Prostě to všecko fiknem do misky a zalejeme omáčkou nebo polevou a zapíchneme oplatek. Spíš to pak vypadá jako přeslazený puding. Cena kolem 50 Kč.

Z pití jsem zkoušela kapučíno – můžu pochválit; klasické Espresso s mlékem (jediné co se dá vytknout byla smetanka v plastu) chuťově nezklamalo; zelený čaj značky Gilles (kvalitní) a horký Javor (jako bych pila rozpuštěný karamel).

Cena pití od 30 do 50 Kč.

Sorta zákazníků je různá, ale převažují dospělí – nezřídka i cizinci.

Jediné co je otravné, je stále stejná opakující se otázka, i když si jdete jen něco přiobjednat – ,,Něco ke kávě či chlebíček sebou si nedáte?“. Ne, díky.

Nedávno jsem byla v jedné malé cukrárně na Dejvické – a víte co? raděj si připlatím a půjdu k Hájkům. Ale jen občas, víte proč :D